Stránka načítá...
Kontakt
Václava Fliegelová, odbor ŽP
Palackého nám. 46/II
379 01 Třeboň
vaclava.fliegelova@mesto-trebon.cz
tel.: 384 342 172
  • dle Rožmberského urbáře z roku 1379 sestávaly lesy ze sosen, jedlí, dubů, smrků, bříz také olší, topolů a lip
  • urbář z. r. 1519 uvádí, že dubiny se nacházely u Lužnice, Suchdolu, Branné, Stříbřece, Hrdlořez a Cepu; buky u Suchdola; borovice u Jílovic, Kojákovic a Štěpánovic
  • urbář z r. 1589 Hájemství Branské: v něm jest lesů sosnových, jedlových, březí i duby…dává stavěcí dříví a šindel; Hájemství Kramolínské: lesu dubového a některé jedle za 2 lány; les Klobásná: březové, dubové a lípy; Radonické hájemství, ve Vitínském hájemství: lesů sosnových a smrkových za 6 lánů
  • za prvního schwarzenberského majitele třeboňského panství, Jana Adolfa, došlo k rozsáhlejšímu mýcení lesů, vznikaly tak pole a louky, dříví se zpracovávalo na popel, začalo se s odvodňováním Borkovických blat a Mokrých luk u Třeboně
  • Jan Adolf ze Schwarzenberku také nařídil ve velkém pěstování dubů – duby se měly pěstovat v ohradách, po 4-5 letech přesazovat do lesa. „Nemáte se,“ napomíná,“ tím, že stromy teprve v mnoha létech dorůstají, dáti odstrašiti, nýbrž uvážiti, že se pracuje ve všech věcech více pro potomstvo, než pro živoucí.“ Schwarzenberský lesmistr Heske roku 1909 píše: „Roku 1681 dal kníže hráze duby osázet a ony krásné staré duby, které dnes na Třeboňsku k nemalé ozdobě slouží, pocházejí z oné doby, jsouce tak živými svědky tohoto archivního zápisu.“
  • 1703 nařídil kníže Schwarzenberk rozdělit lesy na sedm revírů (polesí) – revíry spravovány lesními s lesmistrem jako vrchním dozorem
  • za císaře Josefa II. byly učiněny první pokusy s topením rašelinou. Úspěch rašeliny znamenal počátky vysušování bažinatých lesů
  • 1776 začal s vysušováním polesí Cep a sv. Barbora Josef Rosenauer, stavitel Schwarzenberského kanálu na Šumavě
  • 1792 za knížete Josefa ze Schwarzenberku, se začalo s odvodňováním Hradečku a blat
  • v Zámeckém revíru podle plánů ing. Leštiny