- dle Rožmberského urbáře z roku 1379 sestávaly lesy ze sosen, jedlí, dubů, smrků, bříz také olší, topolů a lip
- urbář z. r. 1519 uvádí, že dubiny se nacházely u Lužnice, Suchdolu, Branné, Stříbřece, Hrdlořez a Cepu; buky u Suchdola; borovice u Jílovic, Kojákovic a Štěpánovic
- urbář z r. 1589 Hájemství Branské: v něm jest lesů sosnových, jedlových, březí i duby…dává stavěcí dříví a šindel; Hájemství Kramolínské: lesu dubového a některé jedle za 2 lány; les Klobásná: březové, dubové a lípy; Radonické hájemství, ve Vitínském hájemství: lesů sosnových a smrkových za 6 lánů
- za prvního schwarzenberského majitele třeboňského panství, Jana Adolfa, došlo k rozsáhlejšímu mýcení lesů, vznikaly tak pole a louky, dříví se zpracovávalo na popel, začalo se s odvodňováním Borkovických blat a Mokrých luk u Třeboně
- Jan Adolf ze Schwarzenberku také nařídil ve velkém pěstování dubů – duby se měly pěstovat v ohradách, po 4-5 letech přesazovat do lesa. „Nemáte se,“ napomíná,“ tím, že stromy teprve v mnoha létech dorůstají, dáti odstrašiti, nýbrž uvážiti, že se pracuje ve všech věcech více pro potomstvo, než pro živoucí.“ Schwarzenberský lesmistr Heske roku 1909 píše: „Roku 1681 dal kníže hráze duby osázet a ony krásné staré duby, které dnes na Třeboňsku k nemalé ozdobě slouží, pocházejí z oné doby, jsouce tak živými svědky tohoto archivního zápisu.“
- 1703 nařídil kníže Schwarzenberk rozdělit lesy na sedm revírů (polesí) – revíry spravovány lesními s lesmistrem jako vrchním dozorem
- za císaře Josefa II. byly učiněny první pokusy s topením rašelinou. Úspěch rašeliny znamenal počátky vysušování bažinatých lesů
- 1776 začal s vysušováním polesí Cep a sv. Barbora Josef Rosenauer, stavitel Schwarzenberského kanálu na Šumavě
- 1792 za knížete Josefa ze Schwarzenberku, se začalo s odvodňováním Hradečku a blat
- v Zámeckém revíru podle plánů ing. Leštiny
Stránka načítá...