V městském parku je několik cenných dominant, např. javor stříbrný (Acer saccharinum) s obvodem cca 5 m, skupina dospělých dubů letních (Quercus robur) a zimních (Quercus petrea) a 3 vrby bílé (Salix alba), které se nachází proti městské hale Roháč. Jedna z těchto vrb patří se svým obvodem kmene 630 cm k nejmohutnějším stromům v Třeboni. V lokalitě na Parkánech se nachází pěkné exempláře magnolií (Magnolia sp.). Dominantou je zde mohutný dub letní (Quercus robur) v bezprostřední blízkosti Bertiných lázní, který je osídlen tesaříkem obrovským (Cerambyx cerdo).
Pozoruhodný je také tis obecný (Taxus baccata) za klubovnami u domu dětí. U země má obvod více než 1 m.
Lípa stříbrná (Tilia tomentosa)
Silver Lime/ Sliber-Linde
Lípa původem z jihovýchodní Evropy má poměrně velké, ze spodu stříbřité, plstnaté listy. Podobně ochmýřené jsou u této lípy i mladé letorosty. Je to strom městský, parkový s úhlednou pravidelnou kuželovitou korunou. Může ale také sloužit jako medonosná dřevina. Velmi dobře snáší vysoké letní teploty a v teplejším klimatu také daleko lépe prospívá.
Komenského sady
Sady císaře Františka Josefa – tak byl 12. března 1916 na slavnostním sezení městského zastupitelstva pojmenován nový městský park zakládaný v letech 1906 – 1910 za chlapeckou školou, dnešní Základní školou Sokolská, první budovou vystavěnou v těchto místech v letech 1897 – 1898. Široký pás podmáčených luk mezi hradbami města a Budějovickým předměstím, zvaných jednoduše Blata, kterými procházela Světská stoka z výpusti rybníka a stoka obtékající město zámeckým parkem, byl nejprve mohutně navezen, aby k první výstavbě vůbec mohlo dojít.
V letech 1901 – 1904 pak začal být zavážen podmáčený terén mezi chlapeckou školou a Novým dvorem. Navážka byla tak silná, že jí padly za oběť i původní vzrostlé dřeviny v okolí školy – v roce 1908 musel být skácen mohutný topol, poslední z původního stromořadí i lípy při silnici – žádný z těchto stromů se nedokázal vyrovnat s terénními úpravami v jeho blízkosti. Sami žáci nové školy se pak pomocí tzv. stromkových slavností podíleli na prvních výsadbách nového parku. Jako další vznikla na bývalé knížecí chmelnici v dnešní ulici Na Sadech v roce 1906 nová budova gymnázia. Cesta od chlapecké školy ke gymnáziu byla osázena červenými hlohy, v mladé výsadbě byla i zahrada s verandou pro děti z městské opatrovny, tenisové kurty, lavičky a zákoutí zvané „V nebíčku“.
Po vzniku Československa byl původní název sadů nepřijatelný, takže vzhledem k blízkosti obou škol, odsouhlasila městská rada roku 1919 změnu názvu na Komenského sady. Nová rozrůstající se čtvrť za gymnáziem postupně celý prostor sadů obklopila. Původně malý čtvercový rybníček Benýdek s ostrůvkem uprostřed v prostoru dnešní pošty a zemědělského učiliště, připomínaný poprvé roku 1586 a pojmenovaný po tehdejším třeboňském hejtmanovi, zpočátku značně získal na rozloze, protože jeho břehů bylo využito k zavážce sadů. Ještě ve dvacátých letech, kdy přibyla budova okresního úřadu, dnes Základní školy Na Sadech, ležela část rybníku mezi okresním úřadem a gymnáziem a teprve později byl definitivně zavezen.
Po válce zůstaly Komenského sady poněkud stranou zájmu, ale nakonec se v letech 1979 – 1983 dočkaly generální rekonstrukce v rámci projektu obnovy všech městských parkových ploch Zahradní architekturou Želešice u Brna. Z parku zmizely grafiózou napadené jilmy a výsadba byla zpestřena novými druhy dřevin. Vzniklo originální „špalkové“ dětské hřiště i odpočinkový prostor s plastikou „Letící torzo“ od brněnského akademického sochaře Miloše Vlčka.