Obvod: 447
O oblasti
Severně od dvoru Metel za rybníkem Velký Vřesenský stojí hájovna Baldinka a před ní nádherná urostlá lípa srdčitá o obvodu kmene 447 cm. Baldinka patřila ke statku Vřesná, jehož hranice pozemků se sousedním panstvím Kardašova Řečice byly pečlivě hlídány. Lípa u Baldinky, podobně jako několik solitérních lip v poli za Baldinkou (mezi Baldinkou a Novým Vřesenským rybníkem) byly podle všeho hraničními stromy, které zajišťovaly neměnnost hraničních bodů.
Statek Vřesná vznikl na lánech postupně zaniklé středověké vsi, která se připomíná už 12. století. Byla často v rukou drobných šlechticů, roku 1523 Vřesnou vlastnil Jindřich Litvín z Todně a ve druhé polovině 16. století pak bratři Mikuláš a Ctibor Vrchotičtí z Loutkova. Po roce 1572 zde sídlil Burian Vrchotický z Loutkova, který ovšem o Vřesnou přišel v rámci pobělohorských konfiskací. K tvrzi tehdy patřil dvůr s ovčínem a pivovar a vsi Mostečný a Horní Radouň. Koncem 17. století patřila Vřesná Slavatům. Roku 1735 získal Vřesnou majitel panství Kardašova Řečice, Ferdinand Kuefstein a Jan Václav Carretto z Millesimo statek Vřesnou připojil k řečickému panství, ves Vřesnou nechal vystěhovat a tvrz přestavět na poplužní dvůr. Roku 1769 se Vřesná v rámci panství Kardašova Řečice stala majetkem Paarů a zůstala jejich majetkem až do pozemkové reformy ve 20. letech 20. století, kdy byla Vřesná rozparcelována jako zbytkový statek drobným nájemců.