Stránka načítá...
Kontakt
Václava Fliegelová, odbor ŽP
Palackého nám. 46/II
379 01 Třeboň
vaclava.fliegelova@mesto-trebon.cz
tel.: 384 342 172
Jilm, Seznam stromů

Jilm v Nové Vsi nad Lužnicí

stromytrebonska
on Říj 04, 2016

Obvod: 438
Výška: 26

Jilm drsný najdeme v jižní části Třeboňska, v Nové Vsi nad Lužnicí. Roste přímo v dolní části návsi, na svahu nad rybníkem.

Kořenové náběhy má vidět zejména ze severní strany, kde vedou až k rybníku. Rovný kmen se v 5 m trojí, 3 terminály se dále dělí. Strom má vysokou korunu a zdá se být zdravý, jen některé menší větve jsou suché, šířka koruny 24 m. Není to sice jilm vaz, kterých je méně, ale i jilm horský těchto rozměrů je rarita. A jistě by patřil k prvním několika desítkám největších v ČR.

Jilmy (v Čechách se vyskytují tři podobné druhy) rostly dříve často jako součást některých lesů, dnes však je vidíme zřídka. Je to kvůli nemoci grafióze. Způsobuje ji houba, která postupně prorůstá a ucpává vodivé cesty stromu. Napadený strom následně od koncových větví usychá.

O oblasti
Nová Ves nad Lužnicí vznikla teprve v roce 1950 sloučením vsí dvou: Nové Vsi a Krabonoše. Obě vsi náležely k rakouským panstvím a k českému území byly připojeny teprve v roce 1920.

Z těch dvou má starší historii zcela jistě Krabonoš (německy Zuggers) ležící odpradávna na zemské hranici, který se objevuje v popisu hranic českého knížectví již v roce 1179. Kde se ale vzal český název Krabonoš není úplně vysvětleno. Farní kostel sv. Jana Křtitele se připomíná už ve 14. století. Před 2. světovou válkou zde žilo 800 obyvatel. Kostel sv. Jana Křtitele ze v Krabonoši, v minulých dobách zdevastovaný, zůstal dnes téměř osamocený. Budovy při státní hranici byla v roce 1954 srovnána se zemí. V bývalé škole sídlila rota. V současnosti stojí pouze několik domů.

Nová Ves se připomíná roku 1499 v urbáři města Weitra. Na Müllerově mapě Čech z roku 1720 je uveden jak její německý název Erdweis, tak i název český – tedy Nová Ves. Roku 1869 zřídili v Nové Vsi železniční stanici tehdejší Františkovy dráhy, protože zde byla sklárna a roku 1905 sem byla z Chlumu u Třeboně přemístěna hřebíkárna a slévárna firmy Stölzle. Do roku 1918 se používal německý název Erdweis, ale česká verze „Hlinná“ se neujala, a tak obci zůstal název Nová Ves. V obci žili obyvatelé převážně německé národnosti.