Stránka načítá...
Kontakt
Václava Fliegelová, odbor ŽP
Palackého nám. 46/II
379 01 Třeboň
vaclava.fliegelova@mesto-trebon.cz
tel.: 384 342 172
Javor, Seznam stromů

Javor v Hatíně poblíž bývalého Klenu Marie Terezie

stromytrebonska
on Říj 04, 2016

Obvod: 377

Javor klen roste asi 50 m západně od bývalého památného Klenu Marie Terezie, za domem u asfaltky vedoucí po kraji vsi. Má malé kořenové náběhy, kmen s obvodem 377 cm a malou kulatou korunu.

Původní javor klen Marie Terezie stál na okraji vsi vpravo nad kamennou zídkou v okraji zahrady nad silnicí na Plavsko. Obvodem svého kmene se řadil mezi památnými javory kleny (Acer pseudoplatanus) v ČR na 6. místo. Spadl při vichřici 8. 5. 2003 v 19: 45 hod. Dnes už na jeho místě najdeme jen nízký pařez. Pod Hatínským javorem prý už seděla Marie Terezie. Není to vůbec nereálné, přes Hatín – právě přes hráz Velkého hatínského rybníka vedla silnice na Vídeň. Zrovinka pod korunou největšího Hatínského javoru u stavení č. p. 2. Strom padl v létě roku 2003 – tedy 250 let poté, co bezpečně víme, že tudy Marie Terezie jela a mohla spočinout. V polovině srpna roku 1753 cestovala z Vídně do Týna nad Vltavou k přehlédnutí velkolepých vojenských manévrů a 27. srpna se přes Jindřichův Hradec vracela do Vídně. Celá cesta panovnice znamenala měsíční přípravy pro všechna města a obce ležící při cestě. Stavěly se nové silnice, opravovaly mosty a fasády, lidé vítající Marii Terezii měli mít sváteční šaty a volat německy: „Ať žije naše nejmilostivější královna Marie Terezie!“

Popis od p. Slávka Michálka: Pokud jde o Hatínský klen, mám uvedený obvod 573 cm (v r. 1997), ale bez výšky, s údaji, že tehdy to byl velmi pěkný strom, který tvořil s chalupou, před kterou stál, působivý celek. Měl dutý kmen. Dutina procházela celým kmenem a postupovala do obou silných kosterních větví, na které se kmen asi 5 m nad zemí dělil. (Je možné, že nešlo o klasické dělení do vidlice na dvě kosterní větve, ale o vybočující silnou, spirálovitě rostoucí kosterní větev, silnou téměř jako terminál. Otvory do dutiny byly patrné jak v horní části kmene a v kosterní větvi, tak mezi kořeny. Na válcovitém kmeni, který dole přecházel do silných, uzlovitých kořenových náběhů, byla řada rozměrných nádorů. Poměrně řídkou korunu tvořilo několik silných, poměrně dlouhých, mírně zprohýbaných větví. Strom byl označen štítkem SCHS. Je ho škoda, protože to byl impozantní jedinec, jeden z nejsilnějších klenů v ČR. Asi nebyl vysoký (odhaduji jen něco málo přes 20 m), ale rostl nad silnicí, na terásce před plotem statku, takže z přirozeného podhledu to byl pravdu Pan strom.

O oblasti
Hatín se spolu se sousední Stajkou a Jemčinou připomíná r. 1384 při dělení otcovského statku mezi bratry Oldřichem a Janem z Hradce. Už tehdy se ve vsi připomíná rybník, dnes je zde na Hatínském potoce (Velký) Hatínský rybník, ovšem dříve tu byla celá rybniční soustava zasahující až do jemčinských lesů. Z toho důvodu můžeme původ názvu místa skutečně odvozovat od hatí – tedy stavební konstrukce z proutí na zpevnění cesty v podmáčeném terénu. K Hatínu se také váže paměť o posvátném Vonšovu dubu, kam ještě kolem roku 1770 chodili sedláci i jejich ženy pro suché větve, které pak přidávali do ohně a dýmem z něj nakuřovali například bolavé zuby.