Skupina jalovců obecných nacházející se na bývalých pastvinách, na poloostrově mezi rybníky Svatojánský a Kaňov, asi 5 km severně od Třeboně. Pojedete – li z Třeboně směrem do Veselí nad Lužnicí, pak na severním konci hráze rybníka Kaňov (u sochy sv. Jana Nepomuckého) zahněte doleva. Nechte se vést vyjetou cestou. Po levé ruce minete zaniklou kachňárnu a po pravé Svatojánský rybník. Pokračujeme stále rovně a cca po 100 m jsme na místě.
V minulosti tato lokalita bývala rezervací (rozloha cca 3 ha). Pásl se zde dobytek, který vypásal veškerou vegetaci mimo jalovců. Časem se na tomto místě však přestal dobytek pást, a tak v důsledku nedostatečné péče lokalita zarostla a rezervace byla zrušena. Na podzim roku 2005 zde byla provedena probírka dřevin. Snad se podaří toto ojedinělé území zachránit.
Takhle na zakládání rezervace vzpomíná botanik RNDr. Václav Větvička v rozhovoru pro Týdeník Rozhlas (2004): „Mšály – to byla krásná léta. Státní přírodní rezervace na Mšálech byla vyhlášena na ochranu jalovce obecného. Je to kousíček od Třeboně, blízko Zlaté stoky, mezi rybníky. Bývala to obecní pastvina. Stávaly tam jalovce vysoké až jedenáct metrů! Z nich tam už ale žádný není. Když lehly, pokusili jsme se to tam obnovit a nasázeli tam nový porost – posilovali jsme populaci. Jenže – jak už to v Čechách bývá – ochrana nebyla vyhlášena, ale uvalena. Nesmělo se tam pást (a kdo by taky v druhé polovině dvacátého století pásl!) a v tu ránu byl světlomilný jalovec přerostlý náletovými dřevinami, začaly ho dusit břízy, krušina. Žádná zvířata ten plevel nespásala, takže stačil jeden vítr, jeden těžký sníh… a bylo to. Skončilo to tak, že byl jalovec obecný vyčleněn ze seznamu chráněných rostlin a rezervace byla zrušena.“
O oblasti
Porostliny a pastviny na březích Kaňova, byly velmi proměnlivou lokalitou s ohledem na to, kam zrovna dosahovala voda rybníka. Tyto pozemky jako pastviny tradičně užívali především obyvatelé nedaleké Přeseky, nárok si ale dělala i schwarzenberská vrchnost s tím, že je to území rybníka. Území se starými jalovci, ale výškově lehce převyšovalo okolní terén a zůstávalo tak na suchu i při vyšším stavu vody. Jméno Kaňov daly prý rybníku kánie/káňata – místní lidový výraz pro racka. Vznikl někdy před rokem 1515, protože toho roku už jeho hráz navyšoval a opravoval rybníkář Štěpánek Netolický. Rybník leží na Břilickém potoce a Zlaté stoce, která k rybníku přiléhá vedle železničního náspu, za nímž můžeme vidět již hladinu Rožmberka. Hráz Kaňova je dlouhá 460 m a je opatřena dvěma neobvyklými čedičovými výpustnými troubami o průměru 50 cm, které ústí do Rožmberka. Proto se Kaňov loví až po slovení tohoto velikána.