Stránka načítá...
Kontakt
Václava Fliegelová, odbor ŽP
Palackého nám. 46/II
379 01 Třeboň
vaclava.fliegelova@mesto-trebon.cz
tel.: 384 342 172
Hloh, Seznam stromů

Hloh u Tylova domku

stromytrebonska
on Říj 04, 2016

Obvod: 248
Výška: 8

Hloh jednosemenný (Crataegus monogyna) roste v Třeboni u Tylova domku, v trávníku mezi plotem zahrady a pěší cestou od Bertiných lázní k Jindřichohradecké bráně (a Dukelské ulici).

Pokroucený kmen bizarního vzhledu je rozpraskaný, dutý, svázaný kovovou obručí. V asi 1,4 m se dělí na 4 hlavní větve, jedna z nich je ještě zpevněna dalšími dvěma menšími obručemi. V ČR jsou jako památné chráněny 3 hlohy, žádný z nich však není tak mohutný (nedosahuje takového obvodu kmene), jako tento u nás v Třeboni. Jistě by tedy vyhlášení za památný strom bylo na místě.

Na informační tabuli u tohoto stromu si můžeme přečíst:
„Uzlovitý kmen tohoto exempláře na první pohled prozrazuje vysoké stáří. Letokruhovou analýzou, kterou provedl Dr. Petr Pokorný z Botanického ústavu AV ČR v Třeboni, bylo zjištěno, že je více než 200 let starý! Speciálním dutým vrtákem byl z nitra kmene odebrán tenký sloupeček dřeva a mikroskopicky byl určen počet letokruhů. Stejným způsobem byl zjištěn věk známého kalifornského sekvojovce (Sequoiadendron giganteum) pojmenovaný „Generál Grant“ 2500 let nebo ještě starších borovic osinatých (Pinus aristata), rovněž z hor amerického severozápadu – 4700 let. Vykotlaný kmen hlohu před námi však neumožnil přímé stanovení let, ale bylo nutno je dopočítat ze známé tloušťky kmene pomocích nejstarších větví. Je tedy jeho věk 200 – 210 let, stanovený s přesností na 10 let.“

O oblasti
Podmáčený terén na východě města za Zlatou stokou dlouho nelákal k výstavbě. Byly zde většinou zahrady, chodilo se sem na letní procházky, za koupáním a chlazeným pivem. Zahradní domek blízko Hradecké brány, v němž bydlel Josef Kajetán Tyl v době svého druhého pobytu krátce před svou smrtí roku 1856, patřil k jedné ze zahrad rozložených po kraji třeboňských Mokrých luk. Tyl přijel do Třeboně poprvé v lednu roku 1852 se sedmnáctičlenným souborem. Tehdy ještě celý soubor bydlel za mírný nájem v jedné z místností domu č. p. 11 v Husově ulici(dnes U Míšků). Život divadelní společnosti byl velmi tvrdý. Za svůj dvouměsíční pobyt zde herci odehráli 43 her. Přes velké nasazení herců byla obživa špatná a Tyl přišel během krátkého vedení divadelní společnosti o všechny úspory. Když se do Třeboně vrátil podruhé, téměř přesně po čtyřech letech, byl již těžce nemocný a zadlužený. Ubytování zajistil zdarma v domku na své zahradě Vojtěch Zítek, kancelista okresního soudu, nadšený ochotník. Ve dvou místnůstkách nad sebou, z nichž jen jedna se dala vytápět, žila Tylova kočovná společnost od ledna do března 1856. Na konci března vyrazili herci na další štaci do Českých Budějovic. Tam se Tylovi opět přitížilo a zemřel v Plzni 11. července. Bylo mu pouhých 48 let.

U příležitosti 80. výročí Tylova úmrtí r. 1936 bylo v domečku zřízeno muzeum, ale následné uzavření muzea za okupace, znamenalo také jeho konec. Snahy o znovuotevření po válce vyšly naprázdno.

V 60. letech 19. století byly v prostoru vedle Tylova domku, za podpory vrchního správce panství Horáka, zřízeny na Zlaté stoce lázně. Měly převlékací dřevěné kabinky a zvláštní ženské a mužské oddělení. Lázně existovaly necelých 20 let, ale poté je nahradila Bezpalcova plovárna na Opatovickém rybníce. O malý kousek dál, v místě dnešních lázní Berta, si učitel Hucek zakoupil zahradu, zřídil na ní letní restauraci a přes léto ji pronajímal Občanské Besedě. Když se později na tomto místě rozhodl stavět lázeňský dům, hospoda samozřejmě ustoupila lázeňským potřebám. Naštěstí však vedle nového lázeňského domu zůstával hostinec p. Melichara. Lázně postupně zabraly okolní prostor a po definitivním rozhodnutí, že Tylova ulice nebude využívána jako dopravní obchvat města, ale cesta pro pěší, stala se z ní velmi klidná příjemná ulička.