O oblasti
Na místě současného zámku v Chlumu u Třeboně (dříve Chlumec) stála původně tvrz s hospodářským dvorem. Připomíná se poprvé v roce 1399, kdy Jindřich z Rožmberka prodává pustý dvůr ve Chlumci třeboňskému špitálu. Další osudy Chlumce po roce 1508 jsou spojeny s panstvím Bystřice (dnes Nová Bystřice), jehož majiteli byli do roku 1575 Krajířové z Krajku, kteří vystavěli původní renesanční zámek s věžičkou. V okolí zámku bylo potřebné hospodářské zázemí, užitková zahrada či sad ovocných stromů. Nad tím vším byl na místě původního Mlýnského rybníka roku 1559 vystavěn rybník Hejtman, mimo jiné proto, aby pomáhal regulovat Koštěnický potok. Slavatové, kteří získali panství roku 1575, neměli potřebu zde sídlit – měli mnohem lepší, pohodlnější sídla. Udržovali zřejmě pouze hospodářské zázemí, v zámku bydleli úředníci správy panství. Roku 1693 zdědili bystřické panství Fünfkirchenové a roku 1704 vzniklo rozdělením panství na bystřickou a chlumeckou část samostatné panství Chlumec. Roku 1710 nechal Jan František z Fünfkirchenu ke starému zámku přistavět zámek nový – již na dnešním půdorysu. V okolí zámku byly sádky a malá zahrada s bažantnicí, za silnicí zvanou Velký kopec pak hospodářský dvůr, budova správy lesů a na Koštěnickém potoce papírna. Roku 1861 zakoupil zadlužené panství František V. vévoda modenský, poslední člen této habsburské rodové větve a po jeho smrti v roce 1875 zdědil Chlum mladý František Ferdinand d’Este. Hned příštího roku nechal zbourat starý zámek a nový zámek přestavět. V okolí zámku chtěl volný prostor, a tak sádky a další hospodářské provozy zmizely z blízkosti zámku a zahrada se rozšiřovala. V letech 1881-1884 proběhly další úpravy areálu i zámku, zahradní úpravy navrhl zahradník Mössmer, autor parkových úprav na Konopišti. Zmizely také budovy poplužního dvora v těsné blízkosti zámku, na jejich místě byla založena zahrada. V letech 1901-1902 byl Chlum, již jako jedno ze sídel oficiálního následníka trůnu opět renovován. Zámecká budova získala druhé patro, v rozšířeném parku byly původní dřeviny doplněny výsadbou mnoha exotů, jednotlivé kompozice byly pečlivě promýšlené tak, aby odpovídaly dobovému romantickému vkusu. Konečný efekt umocňoval soubor figurálních plastik a váz. To vše na ploše téměř 20 ha, získaných záborem mnoha původně obecních i soukromých pozemků za náhradu. Park byl oplocen a veřejnosti vstup zakázán. Po vzniku samostatného státu roku 1918 přešel majetek Habsburků v českých zemích na stát a chlumecký zámek využívali k rekreaci vládní úředníci a nejrůznější osobnosti veřejného života. Chlum se stal velmi módním letoviskem, kam jezdila celá řada osobností veřejného a kulturního života. Po druhé světové válce nebyla péče o památky prioritou. Chlumecký park se zámkem využívala k rekreačním účelům Spolana Neratovice a v 70. letech se park dočkal renovace. Poslední zásahy do parkové výstavby proběhly v polovině 90. let od té doby cenný park v soukromých rukách zoufale volá po odborné péči.