V lednu 2011 byla umístěna na kolonádě lázní Aurora naučná tabule s následujícím textem.
Javor stříbrný rostoucí v atriu Lázní Aurora je naprosto funkční a po estetické stránce zcela mimořádný strom. Roku 2010 dosáhl věku pouhých 35 let, tudíž se mu tomto stanovišti skutečně daří. Má obvod kmene 305 cm. Výška stromu je 15 m. Průměr koruny činí 18 m. Ekologická hodnota stromu byla podle metodiky AOPK ČR vyčíslena na 1 039 779,- Kč. Jeho nefinanční hodnota je však vzhledem k jeho poloze a funkci v lázních podstatně vyšší.
Javor stříbrný (Acer saccharinum L., synonymum A.dasycarpum Ehrh.)
Javor stříbrný rostoucí v atriu Lázní Aurora je naprosto funkční a po estetické stránce zcela mimořádný strom. Roku 2010 dosáhl věku pouhých 35 let, tudíž se mu tomto stanovišti skutečně daří. Má obvod kmene 305 cm. Výška stromu je 15 m. Průměr koruny činí 18 m. Ekologická hodnota stromu byla podle metodiky AOPK ČR vyčíslena na 1 039 779,- Kč. Jeho nefinanční hodnota je však vzhledem k jeho poloze a funkci v lázních podstatně vyšší.
Jedná se o velmi přizpůsobivý druh, který pochází z východní části Severní Ameriky. Javor stříbrný byl do Evropy dovezen v první polovině 18. století jako okrasná dřevina. V Čechách byl patrně prvně vysazen před rokem 1835 v Praze v Královské oboře. Velmi rychle se díky dekorativnímu vzhledu a rychlému růstu rozšířil v parcích, kde se uplatňuje jako solitéra, do alejí je pro svoji širokou korunu méně vhodný. V České republice je v současné době vyhlášeno šestnáct javorů stříbrných jako památné stromy. Největší z nich je javor v Jiříkově s obvodem kmene 502 cm.
Vzhledem k tomu, že v minulých letech se v suterénu budovy kolem atria začaly objevovat vodorovné a šikmé praskliny v základovém zdivu, vyvstalo podezření, že mohou být způsobeny kořeny tohoto stromu. Javor totiž roste v atriu jako v bezedném květináči. Z tohoto důvodu byly provedeny v místě největších prasklin kopané sondy o hloubce 1,3 m a 1,5 m. Sondy ukázaly, že při obvodu zdí je v uvedených hloubkách minimum kořenů a spíše se zde nachází kořeny menších rozměrů. V provedených výkopech tedy nebylo zjištěno žádné negativní působení kořenů javoru na stavbu.
S naším problémem jsme se obrátili i na prof. Ing. Jana Čermáka CSc. z lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně, celosvětově uznávaného odborníka zabývajícího se výzkumem kořenových systémů stromů. Ten v kmeni javoru v roce 2009 měřil spotřebu vody a podíl dodávky vody z hlubokých a mělkých kořenů. Závěr studie pana prof. Čermáka byl:
„Provedená terénní šetření u javoru stříbrného v atriu AT2 lázní Aurora v Třeboni ukázala, že pokusný strom má bohatý a rozrůzněný kořenový systém umožňující mu přijímat a vypařovat velké množství vody – za slunečného dne v teplém letním období cca 500 litrů. Sledovaný javor má k dispozici velký objem prokořenitelné půdy – cca 2500 m3. Ten evidentně představuje dostatečnou kapacitu pro zásobení stromu vodou. Nelze očekávat, že by vykácení cenného stromu mělo ze stavebního hlediska na danou situaci nějaký vliv.“
Další otázkou, kterou se prof. Ing. Jan Čermák CSc. společně s doc. RNDr. Janem Pokorným CSc. z firmy ENKI v Třeboni zabývali, byla léčebná funkce javoru pro pacienty lázní, a to zvláště co se týká mikroklimatické funkce stromu: „V každém případě je třeba mít na zřeteli zajištění trvalé existence javoru ze specifického hlediska lázní jako léčebného zařízení. V něm vedle vlastních procedur působí i příznivé místní klima objektu lázní. Zde hraje přítomnost velkého stromu s vysokou odpařovací schopností zejména v horkém letním období nezastupitelnou roli. V horkém letním dnu snižuje javor díky svému chladícímu výkonu teplotu okolí až o několik desítek °C. V podstatě zde javor zadarmo funguje jako velmi účinné klimatizační zařízení, které je poháněno pouze sluneční energií. V létě mechanicky stíní, aktivně chladí a zvlhčuje své okolí. V zimě propouští sluneční paprsky, aby mohly pasivně stavbu ohřívat. Strom zde pracuje naprosto tiše, neprodukuje žádné zplodiny a odpad. Naopak váže oxid uhličitý, pohlcuje prach a tlumí hluk. Je voňavý, neboť uvolňuje v přiměřeném množství pro nás příjemné aromatické látky, které navíc příznivě ionizují vzduch. V neposlední řadě uslyšíte v jeho koruně spoustu ptačího zpěvu.
Javor stříbrný je tak v lázních de facto i jednou z léčebných „procedur“. Nechte se pozvat na javorovou přírodní terapii. Sedněte si pod jeho korunu, zavřete oči, zhluboka dýchejte a uvolněte se. Po pár okamžicích zjistíte, že léčba stromem funguje.
O oblasti
Lázně Aurora s okolním parkovým areálem byly slavnostně otevřeny 6. listopadu 1975. Jsou nejmladším nositelem více jak pětisetleté tradice lázeňství ve městě – nejstarší lázně jsou doloženy v polovině 15. století, kdy lázeňskou budovu na Zlaté stoce financoval zámožný třeboňský měšťan Mikuláš Lander. V 19. století to byl další třeboňský měšťan Václav Hucek, kdo k lázeňským kůrám použil na Třeboňsku snadno dostupný prostředek – rašelinu. Malé příměstské lázně učitele Hucka (dnes Bertiny lázně) tedy před téměř čtyřiceti lety doplnila Aurora jako moderní lázeňský komplex, jehož parková část se na ploše bývalých měšťanských luk a polí rozkládá až k břehu rybníka Světa. Park se rozkládá na ploše 40 ha. Autorem vítězného projektu na úpravu parku byla v roce 1974 Zahradní architektura Želešice, hlavní projektantem byl tehdy Ing. V. Sitta, který se podílel i na současných diskuzích o revitalizaci dnes již 40 letého parku. Z hlediska dřevin jsou zajímavostí dvě atria u lázeňské kolonády. Atriu blíže hlavní recepci vévodí katalpa trubačovitá a kryptomerie japonská. Druhé atrium zdobí mohutný jedinec javoru stříbrného (pozor neplést si ho s javorem cukrovým) s úctyhodným obvodem kmene 305 cm ve věku 37 let.