Také lípy už se probudily do nové vegetační sezóny. Rašící pupeny u památné lípy srdčité u Opatovického mlýna dávají najevo, že je tato, největší památná lípa CHKO Třeboňska, stále v dobré kondici. ![]()
Může nám tak stále vyprávět příběhy, které se odehrály pod její mohutnou korunou. Třeba ten o putování sochy Anděla strážce nebo smutný příběh augustiána Ferdinanda Glocka. ![]()
V Komenského sadech v Třeboni byla v r. 2004 vysazena lípa, která byla namnožena z této památné lípy. Příběhy tak nebudou zapomenuty.....![]()
stromytrebonska.cz/2016/10/04/lipa-u-opatovickeho-mlyna/
Když se hrušně na Třeboňsku obléknou do krajkového svatebního šatu.![]()
stromytrebonska.cz/2016/10/04/hrusen-stribrec/2/![]()
stromytrebonska.cz/2016/10/04/hrusen-hrachoviste/
Jaro již vstoupilo do za pomyslnou bránu přírodní památky Branského doubí. U vstupu od silnice Třeboň - Branná nás uvítá pátý nejmohutnější dub Třeboňska. Věrným doprovodem je mu, nyní krásně nakvétající, hrušeň polnička. Bělostné koberce pod korunami starých dubů jsou ze sasanek hajních (Anemone nemorosa). Jméno anemone zřejmě pochází z řečtiny (anemos = vítr) a bylo inspirováno skutečností, že květy mnoha druhů sasanek se rozhýbají i v mírném větru ![]()
stromytrebonska.cz/2016/10/04/brannska-dubina-nejvetsi-dub/
Přírodní rezervace Meandry Lužnice u Třeboně na se rozrostla o dvě klisny divokých koní. Organizace Česká krajina je tam přivezla z jiné rezervace ze středočeských Milovic.
Nové stádo divokých koní dnes přivezli ochránci přírody z Milovic na Josefovské ptačí louky
www.ceska-krajina.cz
Skupinu sedmi mladých hřebců, kteří se loni narodili v milovické rezervaci velkých kopytníků, dnes přivezli ochránci přírody do Ptačího parku Josefovské louky u Jaroměře, který zalo...
To, že nyní kvetou břízy pociťují hlavně alergici. Nicméně pyl z bříz bývá také sbírán a následně využíván pro farmaceutický průmysl, kde se z něj pak vyrábí testy a léky pro alergiky. V Třeboni v Táboritské u jedné z bříz je nyní plošina, ze které pracovníci firmy provádí právě tento sběr pylu.
V Komenského sadech v Třeboni, pod korunami vzrostlých stromů, nás nyní mohou zaujmout růžové a bílé kvetoucí byliny - dymnivky duté, Corydalis cava (první dvě fotografie). Jedná se o vytrvalé byliny rostoucí ve světlých lesích. ![]()
Rostou obvykle ve velkém množství pohromadě na humózních půdách. Na třeboňsku se s touto bylinou ve volné přírodě nesetkáme, ale například v přírodní rezervaci Úpor-Černínovsko, ve středních Čechách, jsou nádherné, rozsáhlé rozkvetlé "koberce" těchto jarních bylin.
Památnému jilmu u Hradecké brány se v minulých dnech dostalo odborného ošetření a kontroly bezpečnostní vazby, která je instalována v jeho koruně. Jilm vaz (Ulmus laevis), o obvodu kmene 382 cm, v 80. letech minulého století odolal grafióze, kterou byl napaden. Nádherný, rozložitý jilm stál po celá desetiletí ve dvoře vícepatrového domu, skryt za vysokou zdí, a teprve po jeho demolici se všem ukázal v celé kráse.![]()
stromytrebonska.cz/2016/10/04/jilm-v-dukelske-ulici/p
Dnes si připomínáme Světový den vody. Důstojnou oslavou by mohlo být shlédnutí šestidílného dokumentární cyklus "V proudu". Dokumentarista Prokop Pithart nás na svém putování podél průzračných potůčků a řek vezme pod jejich hladinu a ukáže svět vodních zvířat.![]()
V proudu - iVysílání | Česká televize
www.ceskatelevize.cz
Průvodce Prokop Pithart se brodí proti proudu, aby objevil bohatý svět podvodních živočichů.
Hloh jednosemenný, který dělá věrného společníka Tylovo domku v Třeboni, byl v minulých dnech odborně ošetřen. Horní část koruny začala prosychat, proto byl zvolen redukční řez sekundárních větvích, který hlohu pomůže k obnovení vitality. V dalších letech bude strom již udržován pouze každoročním výchovným řezem. Pravidelně bývá také kontrolována, případně povolována, originální kovová obruč na jeho bizardním, krásném kmenu.![]()
stromytrebonska.cz/2016/10/04/hloh-u-tylova-domku/
5. místo v anketě Evropský strom roku patří české Hrušce v širém poli👏👏👏Gratulujeme české hrušni z Mrákotína! 🌳 🥳 🍐 V anketě Evropský strom roku – European Tree of the Year získala krásné 5. místo s 10 433 hlasy! 💚 Vítězem se stal polský buk! Kompletní výsledky najdete na 👉 www.treeoftheyear.org/vote
I na Třeboňsku vítají první jarní den v prosvětlených okrajích lesů blankytně modré, něžné květy jaterníku podléšky (Hepaticha nobilis). Pro jaterník jsou typické tuhé trojlaločné listy, které daly této rostlině rodové jméno, neboť svým tvarem připomínají játra. Jeho druhové jméno podléška (lidové názvy podlíska nebo podlíška), neboť roste právě pod lístkami.
2. března 2017 došlo k zahoření jednoho z nejznámějších stromů na hrázi rybníka Opatovický. Jednalo se mohutný dub s obvodem kmene 627 cm, který již v minulosti odolal ohni. Stala se z něj stromová kaple, která lákala k návštěvě. Byl skoro zázrak, že tento strom s dutinou v celém kmeni si po celá desetiletí udržel relativně dobrou vitalitu. V r. 2006 bylo pod korunou tohoto stromu hrdiny pokřtěno CD Staré a památné stromy Třeboňska. Bohužel po požáru r. 2017 již nebylo možné zajistit provozní bezpečnost tohoto dubu a bylo nutné jej z bezpečnostních důvodů pokácet. Jeho dubový nástupce byl zasazen v jeho blízkosti.![]()
stromytrebonska.cz/2016/10/04/opatovicky-vyhorely-dub/
Jaro zavládlo i kolem řeky Lužnice. ![]()
Na několika vlhkých místech v národní přírodní rezervaci Stará a Nová řeka nalezneme porosty bílých zvonků chráněných bledulí jarních (Leucojum vernum).
Lázeňský park Aurory odemkl svá pomyslná vrata a nechal vstoupit JARO.![]()
V podrostech se bělavé květy bledulí a sněženek prodírají listovým opadem. V tónech filalových barev na sebe zase upozorňují plicníky lékařské. Nadějnou zprávou pro milovníky přírody jsou snůšky žabích vajíček - skokanů štíhlých, v dešťovém záhonu, který v parku vznikl v souvislosti s přístavbou pro ubytování a povinností vyřešit hospodaření s děšťovými vodami. ![]()
obojzivelnici.wbs.cz/skokan-stihly.html
I rybník Svět má své "Ladovské vrby" neboli hlavaté vrby. Typický tvar takových vrb, nazývané také babky, vzniká pravidelným seřezáváním proutí. Dříve se vysazovaly na venkově ke stavením nejen pro okrasu, ale i pro užitek. Zářivě žluté proutí koruny těchto vrb jsou významným estetickým prvkem v krajině. Nicméně dříve se i zelený klest používal jako krmivo pro dobytek, silnější dřevo posloužilo jako palivo.![]()
I řez "na hlavu" má svá důležitá pravidla. Tím základním je, že bychom neměli řezat až do starého dřeva, aby se vrba brzy nerozpadla. Nejlepším obdobím pro ořez vrby je podzim a zima. Nevhodné je předjaří a jaro, kdy jsou větve plné mízy
Příroda Třeboňska objektivem Jana Ševčíka, díl 50: ![]()
"Na velkých plochách zemědělských kultur mezi Třeboní a Lomnicí nad Lužnicí se téměř pravidelně v zimním období pasou veliká hejna divokých husí. V této zimě jsou hejna tvořena především husou běločelou hnízdící v tundře, o něco méně je zastoupena husa velká, běžně hnízdící i na Třeboňsku. Tyto zimující husy velké mohou samozřejmě pocházet z různých částí Evropy. Podstatně méně je v hejnech zastoupen další severský druh, husa tundrová. A vzácně, často jenom v počtu několika málo jedinců či jednotlivě se zde může objeví některý z další druhů. ![]()
Husy na snímcích jsem fotografoval šestého února letošního roku severně od Břilic, naproti Gigantu."
Příroda Třeboňska objektivem Jana Ševčíka, díl 49: "Podstatnou část potravy orlů mořských v zimním období tvoří těla různých uhynulých živočichů. I když tato potrava může být v částečném rozkladu, orli ji bez následků stráví.![]()
Odstraňováním mršin tak orel v přírodě plní významnou sanitární funkci. Ve výšce kroužící orli mají dobrý přehled kde se co děje. Když některý orel potravu objeví v krátké době se k němu po způsobu supů slétnou další. Krmení je občas provázeno divokými rvačkami ale nakonec mršina zmizí. Přiložené snímky jsem dělal z velké dálky prvního února tohoto roku na částečně zamrzlém Rožmberku. Krmilo se zde sedm orlů, dva dospělé páry (ptáci s čistě bílými ocasními pery) a tři nedospělci."
Uprostřed louky nedaleko Štičího rybníka vysadili v roce 2013 děti z oddílu Volavek Vaška Bartušky dubovou sazenici pod torzem dubu, který byl poškozen bleskem. Dubová sazenice byla vybrána z okolního náletu z kraje louky. ![]()
Po deseti letech bylo již torzo poškozeného dubu rozpadlé a prostor kromě mladého doubku začali zabírat další, rychleji rostoucí dřeviny. Proto bylo nutné přistoupit k uvolnění koruny mladého dubu a částečně vyřezat keře a stromy, které byly konkurencí tomuto dubu. ![]()
Věříme, že tento "Volavčí " dub si dále již své místo obhájí.
Ve čtvrtek 25. 1. v 18 hod nám PAVEL CHLOUBA v Divadelním klubu Borovany představí svoji novou knihu MYŠLENKY Z KVĚTINÁČE. ![]()
Z knihy bude předčítat a povídat si s vámi nejen o zahradničení. ![]()
Jeden z diváků bude v průběhu besedy vylosován a touto krásnou knihou obdarován. Ostatní budou mít možnost knížku zakoupit a nechat si ji podepsat.![]()
Všichni jste srdečně zváni.
V zimním období, kdy stromy nejsou zahaleny v šatech z listí, si tak můžeme náramně užívat krásu jejich korun a kmenů. V louce, nedaleko břehu Opatovického rybníka rostou dvě skupiny opravdu majestátních dubů, v počtu 14 jedinců a o obvodu kmenů 464 cm až 604 cm, v místě zvaném Vršské doubí. A proč tento název?![]()
"Vrchy byly hospodářským dvorem, a to již za Viléma z Rožmberka. Vznikly zřejmě v době stavby rybníka Světa. V místech budoucího rybníka bylo totiž třeba zbourat celé předměstí, jehož součástí bylo kromě kostela se špitálem a řadou domů i hospodářský dvůr. Dvůr byl tedy přestěhován na vyvýšené místo nad úrovní rybníka. Ač byl brzy rozšířen a vylepšen (1590), zůstaly budovy dřevěné a nijak honosné. V době českého stavovského povstání stejně jako většina ostatních hospodářských dvorů a mlýnů do základů vyhořel, dobytek byl rozehnán a rozkraden vojáky. Když se situace poněkud uklidnila, dvůr byl obnoven a později se dočkal i zděných budov. Na dvoře Vrchy se choval hovězí dobytek, koně i ovce, a to vše se popásalo v okolí dvora. Právě na pastvinách přežily a narostly do úctyhodných rozměrů duby, které máme dodnes možnost v okolí spatřit. A je jich tu jen zlomek původního počtu. Schwarzenberkové vlastnili Vrchy až do vzniku republiky, ale po tzv. pozemkové reformě přišli o množství pozemků včetně tohoto dvora a okolních pastvin. Duby stály dál a již tehdy byly obyvateli považovány za památné a byly častým předmětem obdivu prvních „turistů“ přijíždějících do Třeboně. Noví majitelé dvora se ale k dubům postavili jinak a r. 1927 je začali pomalu likvidovat. Místní si nenechali toto počínání líbit a na Správu státních rybníků přišlo následující upozornění. „V bezprostřední blízkosti města Třeboně, a sice mezi rybníkem Světem a Opatovickým stává bývalý schwarzenberský dvůr Vrchy. Nynější jeho majitelé kácejí památné duby a jiné stromy ve skupinách a v alejích stojící jak se jim to hodí. Tímto počínáním devastují krajiny kol města Třeboně. Žádáme, by památkový ústav zasáhl zavčas do nezřízeného kácení, těchto vzácných přírodních památek a zabránil dalšímu kácení, aby alespoň něco bylo zachováno příštímu pokolení.“![]()
stromytrebonska.cz/2016/10/04/vrsske-doubi-16/
Zážitkem zcela jistě může být východ slunce. V Třeboni si tento úžasný pohled, jako jedni z prvních, můžeme dopřát na vyhlídkové terase lázní Aurory u panoramatického výtahu, který byl v letech 2011 až 2012 postaven na jižní straně lázeňské budovy A.![]()
V současné době se jedná o nejvyšší dostupný bod v Třeboni.
K řece Lužnici, nedaleko Třeboně, patří její mohutní dubový ochránci, kteří postupem času nabídnou prostor pro osídlení spoustě dalších organismů. Ale nalezneme zde i unikátní jehličnaté stromové velikány s obvodem kmenů 300 - 400 cm, kteří jsou svědky historické paměti Třeboňska.
Za Stromy Třeboňska a Jana Ševčíka přejeme do nového roku zdraví, štěstí a lásku k přírodě a k lidem.
Příroda Třeboňska objektivem Jana Ševčíka, díl 48:![]()
"Oka'![]()
na počátku zimy, v čase kdy začínají zamrzat rybníky, se na některých objevují tzv. oka, nezamrzlá volná vodní hladina. Je na nich soustředěno množství vodních ptáků, jejichž aktivita je jednou z hlavních příčin vzniku tohoto jevu. Některá oka nezamrznou po celou zimu, jiná se postupně časem zmenšují a mizí případně se posunou do jiné části rybníka. Ptáků zde mohou být stovky až tisíce. Hejna jsou tvořena převážně kachnou divokou, v posledních letech i husami, především severskými husami běločelými.![]()
![]()
Jednotlivě či v menších skupinách se zde vyskytují i další druhy u nás běžných vodních ptáků, občas se objeví i některý vzácně zaletující druh či neobvyklý počet.![]()
![]()
Serie snímků představuje lžičáka pestrého, který se v počtu více než 100 exemplářů vyskytuje v těchto dnech na oku v rybníce Velký Tisý. Tato kachna v Jižních Čechách v minulém století běžně hnízdila. Dnes už patrně nehnízdí, nebo velmi vzácně. Ve větším množství, v počtu několika set, se objevuje v období podzimního tahu na velkých rybnících severní části Třeboňska. Výskyt poměrně velkého množství lžičáků v době, kde je většina rybníků zamrzlá je výjimečný. Samci lžičáka jsou ve svatebním šatě, na rozdíl od hnědavých samic, nápadně barevní.
Pomyslní strážci Lomce, tak bychom mohli nazvat stromové pamětníky, kteří dělají příjemný doprovod![]()
baroknímu poutnímu kostelu Jména Panny Marie v Lomci, který na svém panství nechal vystavět hrabě F. E. Buquoy. ![]()
Zcela jistě jednoznačný prim mezi těmito stromy zaujímá Lípa Naděje. Avšak i ostatní velikáni si zaslouží naši pozornost. Vzhledem k jejich stáří a současně k velkému pohybu lidí pod jejich korunami, je třeba o tyto stromy pečovat. ![]()
Z tohoto důvodu byly na vybraných dubech na přelomu listopadu a prosince realizovány zkušeným arboristou zdravotně bezpečnostní řezy. Tímto arboristickým ošetřením stromům zajistíme jejich lepší zdravotní stav, prodloužíme jejich životnost a postaráme se o bezpečnost stromů pro své okolí. U dvou dubů bylo z bezpečnostních důvodů přistoupeno k jejich radikálnímu sesazení na 3 m. Protože zdravotní stav těchto stromů byl silně narušený, byla tato úprava na živé torzo jediným řešením, jak zachovat tyto stromy jako možný biotop zvláště chráněných druhů živočichů. Proto má ve výjimečném a odůvodnitelném případě i tento druh řezu své místo. Současně ponecháním bezpečných „torz“ zvyšujeme biologickou hodnotu tohoto místa, neboť právě tyto stárnoucí dřeviny poskytují optimální podmínky pro výskyt, aktivitu a rozmnožování organismům, které jsou na dřeviny vázány.![]()
Velký dík patří vstřícnému postoji a pochopení Římskokatolické farnosti Vodňany, pod kterou Lomec spadá, která finančně toto ošetření zajistila.![]()
Děkujeme🌳
Paní zima přikryla sněhovou pokrývkou Národní přírodní rezervaci Stará a Nová řeka. Jen tekoucí voda se zatím nenechala spoutat ledovým krunýřem.
Stárnoucí, převážně dubový, porost na hrázi rybníka Svět je významným místem s výskytem organismů, které jsou v rámci České republiky zcela výjimečné. Vzhledem k velkému počtů lidí, kteří se pod korunami těchto stromových pamětníků prochází, je nutno skloubit požadavek na zajištění provozní bezpečnosti na této "Světské kolonádě" a současně zachovat tyto stromy jako biotopy pro další živé organismy. V těchto dnech Rybářství Třeboň a.s., ve spolupráci se Správou CHKO Třeboňsko, prostřednictvím zkušeného arboristy,![]()
realizují odborné ošetření vybraných stromů. ![]()
Díky těmto odborným zásahů si ještě i další generace budou moci užívat krás stromů, někdy možná "jen" dožívajících torz, avšak plných dalších životů, na tomto výjimečném místě, kde Svět "leží" u nohou.
Příroda Třeboňska objektivem Jana Ševčíka, díl 47:![]()
"Výlov Světa z jiného pohledu než bývá zvykem."
Příroda Třeboňska objektivem Jana Ševčíka, díl 46:![]()
Orel východní na Třeboňsku![]()
Tento mohutný pták, nazývaný také kamčatský, jeden z největších dravců světa, byl na Třeboňsku poprvé pozorován před pěti lety. Jeho původ není znám. Obývá tisíce kilometrů vzdálené pobřežní oblasti Dálného východu, jeho zatoulání je vysoce nepravděpodobné. Nejspíše ulétl z některé zoologiclké zahrady či soukromému chovateli.![]()
Na Třeboňsku se zdržuje víceméně trvale, podle nápadného černobílého zbarvení ho poznáme již z velké dálky. Často bývá viděn na Chlumské rybniční soustavě, kde vyhledává společnost příbuzných orlů mořských.![]()
Orel východní na snímku se třicátého prvního října spolu s třemi orly mořskými krmil na zbytcích ryb v loviši již vyloveného Starého Jezera.
Mladý strom sekvojovce obrovského, který roste ve východní části parku Aurory, naproti baru Rondo, byl v r. 2012 věnován lázním darem za sekvojovec, který zde neznámý vandal pokácel den před Štědrý dnem.![]()
jindrichohradecky.denik.cz/zpravy_region/sekvojovec-opet-zkrasluje-park-u-lazni-aurora.html
I Třeboni máme od roku 2012 krásný solitérní exemplář sekvojovce obrovského, který zdobí lázeňský park Aurory.
Když se to stane, obvykle je to kvůli tomu, že vlastník obsah sdílel jen s malou skupinou lidí, změnil nastavení soukromí, nebo byl obsah odebrán.
Když si stromy odkládají svůj letní šat. ![]()
Čarování podzimu v okolí hradu Choustník a Kozího hrádku.
Určitě rádi podpoříme svým hlasem výborně fungující Třeboňskou záchrannou stanici pro získání financí na projekt Komorové voliéry pro osiřelá mláďata.PODPOŘTE NÁŠ PROJEKT V HLASOVÁNÍ!![]()
Prosíme, fandíte-li tomu, co Třeboňská záchranná stanice dělá, pošlete jí hlas. ![]()
![]()
Kampaň trvá jen do 20.11. a souboj je nelítostný, tak neváhejte, stále máme šanci zvítězit nad konkurenčními projekty.![]()
![]()
PROSÍME O SDÍLENÍ!![]()
![]()
Počítá se každý hlas z každého emailu.![]()
MOC DĚKUJEME!!![]()
![]()
HLASUJTE ZDE:![]()
csobpomaharegionum.csob.cz/detail-projektu/3194-komorove-voliery-pro-osirela-mladata
Třeboňský zámecký park mění svůj šatník. V barvách podzimu zde zcela jistě hrají svůj prim i exotické dřeviny. Opravdu zlatavé zářným příkladem je stále ještě mladá výsadba liliovníku tulipánokvětého (Liriodendron tulipifera), která zde nahradila vzrostlý liliovník, který odumřel po povodni 2002. Do nádherné temné bronzové barvy se zase zbarvuje skupina tisovců dvouřadých (Taxodium distichum), které patří mezi opadavé jehličnany. Další jejich zajímavostí jsou svislé, vzhůru ze země rostoucí „dýchací“ kořeny. Jinan dvoulaločný, rostoucí u katovny, si se zbarvením svých listů dáva ještě na čas.![]()
stromytrebonska.cz/2016/10/04/zamecky-park/
Také v jižních Čechách, v Čížové u Písku, bylo možné včera na obloze sledovat jeden z nejkrásnějších přírodních úkazů, polární záři. ![]()
Autorem fotografií je písecký amatérský fotograf František Bušina.
Výlov rybníka Svět zahájen. ![]()
Až do 8.11. si můžeme užívat jedinečné atmosféry výlovu rybníka Svět, který byl postaven Jakubem Krčínem z Jelčan v letech 1571-1573.
I na podzim má neposedná Dračice své kouzlo jedinečnosti. Tentokrát díky široké paletě podzimních barev, které harmonicky doplňují tento peřejnatý balvanitý úsek Dračice, přírodní rezervace, ukrytý v úzkém údolí. I bezprostřední okolí toku má svá tajemství v podobě patrných zbytků náhonů, mostů a hráze, stržené povodní na konci 19.stol. Tok Dračice byl v minulosti využíván k pohonu hamrů na výrobu železa.
Mokrá luka jsou jevištěm představení částečného zatmění Měsíce při dnešním Loveckém úplňku. ![]()
www.astro.cz/clanky/ukazy/svatecni-zatmeni-mesice-28-rijna-2023.html?fbclid=IwAR1gTg912XSdYJvPw46...
Velká gratulace stařičké hruštičce z Mrákotína na Pardubicku k titulu Strom roku 2023, která je teprve třetím ovocným vítězným stromem v historii této ankety.![]()
www.youtube.com/watch?v=bwGvuor_P4QPředstavujeme vám vítězku 🥳![]()
![]()
Stromem roku 2023 se s 6 433 hlasy stala Hruška v širém poli! 🎉 Najdete ji u obce Mrákotín v Pardubickém kraji. ![]()
![]()
Jedná se o houževnatý strom. Během 110 let svého života zažila neodborné zásahy, kolektivizaci i scelování polí. Dnes je z ní památný strom s výjimečnou komunitou lidí, díky které se probojovala až k vítězství. 🌳![]()
![]()
Hrušeň získá odborné ošetření v podobě zdravotního řezu a na jaře bude reprezentovat Českou republiku i v anketě Evropský strom roku! 💚![]()
![]()
Kompletní výsledky ankety najdete na 👉 www.stromroku.cz![]()
![]()
📸 Tom Kalous
Třeboňsko je jedinečné díky velmi propracovaně vybudované rybniční soustavě. Své kouzlo mají rybníky i díky úžasným stromovým veteránům rostoucích na jejich hrázích. Ale neopakovatelné zážitky si užijeme také nyní, v době jejich výlovů. Tento víkend své rybí dary vydal rybník Horusický.
Na dnešní den připadá oslava Dne stromů.![]()
Důvod k návštěvě krásného třeboňského dubového velikána rostoucího U Kostela v Mláce. Strom je zdejším tichým kazatelem a pamětníkem. Jeho obvod kmene je 677 cm a v r. 1988 byl vyhlášen jako památný strom.![]()
Obec Mláka je doložena teprve v roce 1518 a už sám její název odkazuje na bažinatý nehostinný les, který zde byl. Patřila původně k majetku hradu v nedaleké Stráži nad Nežárkou. V roce 1518 prodali zadlužení Vencelíkové z Vrchovišť strážské panství Fraňkům z Liběchova. Od nich v roce 1575 celé panství včetně Mláky zakoupil Jan starší z Lobkovic. O dva roky později už ale strážské panství vlastnil Vilém z Rožmberka, a protože Mláku spolu s Novosedly, Klecí a Kolenci připojil k třeboňskému panství, zůstala v rukou Rožmberků i po prodeji Stráže pánům z Hradce v roce 1596. Od té doby co Mláku získali Rožmberkové, proměnily okolí odvážné projekty velkých rybníků. Až za mlácká humna sahal obrovský rybník Rožmberk, dnešní menší rybník Krásné Pole nepřipomíná zase nic ze své velikosti předtím, než ho pobrala do svého řečiště Nová Řeka. Sídlem baštýře původního rybníku Krásné Pole je dnešní samota Krávovna (bydlela zde rodina Krávů).![]()
Mláka má dnes místní část zvanou U Kostela nebo také Podemláka, kde roste památný dub v blízkosti poutního kostela. Právě měla zde ještě v lese roku 1710 budějovická děvečka z Jihlavy vyváznout z velkého nebezpečí při přepadení loupežníky. Modlila se k Panně Marii a buď ji přikryla mlha nebo se skryla v dutém dubu, verze se v mnohém liší. Na důkaz díků zde na dub zavěsila obraz – kopii českobudějovické Panny Marie klasové. Třeboňský kanovník a novosedelský farář Norbert Mojha nechal později zřídit malou prkennou kapličku, a teprve díky darům četných poutníků a podpoře majitele panství Josefa Adama ze Schwarzenberku mohla vzniknout mezi léty 1744 a 1769 současná stavba kostela Zasnoubení Panny Marie podle plánů Vavřince Habla, schwarzenberského zednického mistra.![]()
![]()
O tom, jak to bylo s prkennou kapličkou faráře Mojhy, vyprávěla mlácká hospodská třeboňskému archiváři Světeckému v roce 1751 a on nám její vyprávění zanechal ve svých objemných spisech: “Jistá panna zde na cestě do Budějovic, od loupežnejch a chlípnejch lidí byla obklíčená a tehdy slib učinila ke cti a chvále Panny Marie, její obraz na to místo vystaviti, vyvázne-li z nebezpečí. Od těch zlejch lidí zproštěna byla takovým způsobem, že se jim neviditelnou učinila. Jak slíbila, tak učinila a nechala v Mláce obraz vyvěsit, ale bez vědomí místního, novosedelského faráře. A tak se stalo, že když tudy novosedelský farář Norbert Mojha projížděl z Třeboně do Jindřichova Hradce, uviděl vystavený obraz a náležitě se namíchl. Když mu hospodská vyprávěla o zázraku, jen se rozkřikl: „Lecjakás kurva dá vystavit Boží muka bez opovědi při svej vrchnosti, což dovoleno není. A ten obraz se musí dát pryč!“ Pobídl koně a nakvašeně odklusal k Jindřichovu Hradci. Když se pan farář vracel nazpátek do Novosedel, stavil se opět u mlácké hospodské a vyprávěl, co se mu přihodilo. Za Mlákou kůň klopýtl tak, že se Mojha svezl ze sedla. Noha mu ale uvízla ve třmeni a vylekaný kůň ho vláčel několik kroků za sebou. A tehdy si vzpomněl, jak těžce ve zlosti vyřčenými slovy zhřešil. V tom okamžení kůň zůstal klidně stát. Pan farář nařídil nejen obraz na místě ponechat, ale ještě kolem něj postavit na svůj náklad prkenou kapličku jako ochranu.“![]()
stromytrebonska.cz/2016/10/04/dub-mlaka/
Lásku, poděkování, podporu lze vyjádřit různými způsoby. Skupina milovníků parku lázní Aurora se rozhodla, že tomuto parku věnují dar, lavičku, která bude důstojným doplňkem toho lázeňského parku. Lavička je umístěna pod korunami dubů, s výhledem na park, třpytící hladinu rybníka Svět a malebné Novohradské hory. Je v barvě podzimního dubového listí a jejím výrobcem je Robert Blíženec - Geminy. Pokud by byli další nadšenci, pro které je park v Auroře srdeční záležitostí a chtěli by tomuto nádhernému lázeňskému parku věnovat dar, další takovou lavičku, je možné se s tímto záměrem obrátit na vedeni Slatinných lázní Třeboň s r.o. Na lavičku je také možné umístit cedulku se vzkazem, s věnováním.
Příroda Třeboňska objektivem Jana Ševčíka, díl 45:![]()
"Velcí racci" patřili ještě koncem dvacátého století na rybnících Třeboňska k poměrně vzácným hostům. Nazývali se tehdy racci stříbřití a znali jsme je především jako typické obyvatele pobřeží Černého moře. V rozsáhlém areálu rozšíření se vyskytovali v několika subspeciích, z nichž byly na základě nových poznatků vyčleněny čtyři samostatné druhy. Tři z nich racek střířitý, středomořský a bělohlavý se v různém množství objevují i na rybnících Třeboňska. Jsou si velice podobní a těžko se rozlišují, jejich determinace je věcí specialistů. Patrně nejhojnější je racek bělohlavý, ale asi nejvhodnější je používat termín "velcí racci". Tito racci dosahují dospělosti ve čtyřech letech. V průběhu dospívání se mění i jejich zbarvení, od více či méně zastoupené hnědé až k převážně bílé. Tito racci jsou ve srovnaní s naším běžným rackem chechtavým na první pohled výrazně větší, velcí přibližně asi jako káně lesní. Jejich potrava je velmi pestrá. Od ryb a drobných živočichů které uloví až k mršinám či odpadkům. Požírá i vejce a mláďata jiných ptáků, je schopen loupit i ve hnízdech vlastního druhu."
Dnešní ráno u Dubu u Pekelné brány ukázalo, že brána podzimu je již otevřená.......![]()
Dub letní (Quercus robur) roste 2,3 km jihovýchodně od centra Třeboně. Najdeme jej, pokud se vydáme směrem na Hradečkovou hráz, dále kolem Štičího rybníka (necelý 1 km) a k Zámeckému polesí. Dub se nachází uprostřed louky mezi Zlatou a Podřezanskou stokou. K dubu lze také dojít od památného dubu na Velkém stavidle, cca 300 m (též uveden v našem průvodci), poblíž něhož vede zelená turistická značka, vedoucí od Obory kolem rybníka Velké stavidlo. Dále se musíme dát u mostu u Zlaté stoky po zelené turistické značce přes lesy směrem na Rozvodí.![]()
Jedná se o velmi pěkný solitérní dub, rostoucí uprostřed louky. Má zřetelné kořenové náběhy, kmen s četnými nerovnostmi, boulemi a výletovými otvory tesaříka obrovského (Cerambyx cerdo).![]()
![]()
Přejdeme-li mostek přes Zlatou stoku směrem do lesů ve Hradečku, ocitneme se na místě zvaném Pekelná brána. Na tomto místě se prý za temných nocí otevírá vchod do pekla a ďáblové tudy lezou na svět.![]()
![]()
O oblasti![]()
Dnes těžko uvěřitelná věc je, že tento dub rostl v 19. století na břehu malého rybníčku. Podle Stabilního katastru tento pozemek či zahradu vklíněnou mezi parcely dvora Obora na katastru Branné a Zámecké polesí třeboňského velkostatku vlastnil (zřejmě třeboňský měšťan) pan Körner. Kromě rybníčku zde byla i dřevěná chata nebo seník. Cesta, která odsud vede do Zámeckého polesí se dodnes nazývá Kernerova.![]()
![]()
Označení Pekelná brána se objevuje na porostních mapách Zámeckého polesí až v roce 1897. Je to místo, kde dnešní zelená turistická značka vstupuje do Zámeckého polesí, po tzv. Kernerově cestě (nebo také U mariánského obrázku). Pověst připomíná, kudy se ďábel, který pomáhal Krčínovi dostával na svět.![]()
![]()
Krčínův dub![]()
Krčínova duše po smrti nenašla pokoje. Jako trest za bezohledné zacházení s lidmi oral s ním čert s devítiocasým pekelným bičem noc co noc hráze rybníků, které za života zakládal. Za sychravých temných nocí se kvílení Krčína, zapřaženého řetězem v pluhu, neslo přes vody až k Třeboni a v praskotu větví statných dubů zaslechli mnozí noční opozdilci zvuky čertovského biče. Jedné deštivé noci, kdy lijavec bičoval vodní hladiny, zbloudil ďábelský oráč v hustém dešti a pohnal Krčína na hráz rybníka Hradečku. V tu chvíli se Krčínův řetěz rozpadl a pekelný pluh se navždy zastavil. Protože Hradeček Jakub Krčín nezakládal, kletba byla zlomena. Čert naposledy zlostně zařval až na rybníce poplašeně vzlétli kvakoši a zmizel v pekelné bráně. Z kroužků řetězu poutajícího Krčína na paměť čertova omylu vyrostly duby. Nejmohutnější dub celým svým kmenem tento kroužek řetězu připomíná.![]()
stromytrebonska.cz/2016/10/04/dub-u-pekelne-brany/
Milovníci starých stromů Třeboňska zcela jistě znají Vršské doubí. Nedaleko Opatovického rybníka směrem z Třeboně do Domanína roste 12 nádherných mohutných dubů letních ve dvou rozvolněných skupinách. Stromy jsou od r. 2001 vyhlášeny jako památné. ![]()
V knize Staré a památné stromy Třeboňska, kolektiv autorů, Veduta, 2008 se můžeme o Vršském doubí dočíst:![]()
"Hospodářský dvůr, kolem něhož doubí rostlo, se nazývalo Vrchy, původně také Královstvy Vrchy. Vznikl v době stavby rybníka Svět, kdy na treboňském předměstí, které bylo potřeba zatopit, taký dvůr už byl. Přestěhováním na vyvýšené místo nad úrovní rybníka získal i své jméno. V době českého stavovského povstání stejně většina ostatních hospodářských dvorů a mlýnů do základů vyhořel a obnovení ven byl až po několika letech. Tehdy také zřejmě získal název Královy Vrchy, protože majitelem panství byl český a uherský král, budoucí císař Ferdinad III. Na dvoře Vrchy se choval hovězí dobytek, koně i ovce a to vše se popásalo v okolí dvora. Právě na pastvinách přežily a narostly do úctyhodných rozměrů duby, které máme dodnes možnost v okolí spatřit. A je jich tu jen zlomek původního počtu."
Bzeneckou lípu zcela jistě můžeme zařadit do skupiny nejstarších stromů v ČR. Tento mimořádný exemplář lípy velkolisté roste v zámecké zahradě v Bzenci. Stáří tohoto lipového veterána je odhadováno na více jak 900 let. V r. 2006 se lípa umístila na 5. místě ankety Strom roku Nadace Partnerství.![]()
Tento strom je opravdu pamětníkem. Kmen lípy se v minulosti roztrhl, silné větve se rozložily do široka po zemi a spolu s novými výhony je lípa takovou živou plastikou. Zelené listy na větvích větvích vypovídají o neskutečné životní síle tohoto stromu.![]()
botany.cz/cs/bzenecka-lipa/
Autokemp Doubí u Opatovického rybníka je zcela autentický díky několika desítkám dubových velikánů, které rostou v jeho areálu. Duby byly původně součástí pastvin pro nedaleký dvůr Obora. V současné době jsou stromy významné nejen díky svým úctyhodným rozměrům, ale i díky výskytu vzácného tesaříka obrovského.![]()
Kemp má svou zajímavou historii. Hlavní budova v areálu kempu byla postavena v r. 1938 pro Tělovýchovný tábor Ministerstva školství a osvěty.
Pozvánka na zahradnicko cestovatelskou přednášku zahradníka, fotografa, publicisty a cestovatele Pavla Chlouby "Francie - romantický venkovní a kouzelné zahradu", která se uskuteční v sobotu 16.září 2023 od 17 hod v sále loutkového divadla v Třeboni.![]()
Pozvání na přednášku od Pavla Chlouby:![]()
"Milí přátelé zahradničení,![]()
opět si vás po roce dovoluji pozvat na společné zahradnické povídání, které se uskuteční v rámci Jihočeského festivalu zdraví. Tématem našeho setkání bude zahradnické cestování a zahradničení obecně. Obě tyto činnosti jsou povznášející, působí blahodárně na lidskou duši i tělo, pomáhají zapomenout na zlé chvíle a často otevírají vrátka při hledání smyslu života. Na cestách po zahradách zapomínáme na starosti běžného dne, poznáváme nová místa, ale také se seznamujeme mezi sebou. V rámci našich společných setkání jsme už pár zemí navštívili, tentokrát společně zavítáme do Francie, abychom se tam podívali na několik pozoruhodných míst. Ochutnáme romantický venkov a objevíme i krásu zahrad. Francouzské zahrady jsou jiné než britské, nizozemské či belgické. Budu se moc těšit na další neformální setkání."![]()
Váš Pavel Chlouba
Určitě rádi podpoříme!
Nový domov pro orlici Gaiu v Třeboňské záchranné stanici
www.donio.cz
Orel mořský patří mezi skutečné krále oblohy. I tohoto majestátního dravce však někdy potká smůla. Tak jako dospělou orlici, kterou turisté nalezli zraněnou nedaleko jihočeské obce M...
Dešťový záhon, který byl na jaře letošního roku založen v lázeňském parku Aurory z důvodu hospodaření s dešťovými vodami na nové přístavbě v areálu těchto lázní plní svůj účel. Záhon zde plní několik funkcí. Dochází ke zdržení odtoku dešťových vod z lázeňského areálu. Současně tady vznikl pěkný záhon s vlhkomilnými a vodními rostlinami. Dokonce byl již zaznamenán výskyt kuňky obecné, několika druhů vážek a dalších hmyzích druhů. V neposlední řadě tento záhon se svou vodní hladinou zlepšuje mikroklima u lázní Aurory.
Lípy u Kláštera u Nové Bystřice.![]()
Za západní hranicí Třeboňska, v oblasti České Kanady je vesnička zvaná Klášter. Od Třeboně je vzdálena necelých 40 km.![]()
Již z dálky nás zaujme a upozorňuje na svůj význam dominanta chrámu, který byl budován pro jiný účel než jako vesnický kostel. Také tato velkolepá stavba má své strážce, živé pamětníky, mohutné lípy velkolisté. V knize M. Hruškové a J. Turka, Památné stromy II, Praha 2001, se o tomto zajímavém místě můžeme dočíst cit :"Klášter byl založen roku 1501, už za 30 let ho zpuštošili utrakvisté a dokonce pobili i čtyřicet mnichů. Roku 1626 dal klášter obnovit hrabě Slavata, hmotně ho zabezpečil a klášter vydržel až do roku 1785, kdy byl císařem Josefem II. zrušen. Zůstal jen barokní chrám, z klášterní budovy se stal dům s byty pro faráře a vrchnostenské uhlíře a hutníky, protože v okolí se tehdy dobývala železná ruda. Tolik stručná historie. A co stromy? Když tehdy byl na počátku 17. století opět opravován klášter a taky kostel, pravděpodobně byly u něho vysazeny lípy, které od té doby řádně vyrostly. Ovšem nejmohutnější a zřetelně nejstarší je lípa před kostelem. Možná ji vysadili o sto let dříve, už při založení kláštera. Je vidět z dálky, její koruna svou živou zelení změkčuje strohé linie portálu a jaksi na lidskou míru upravuje přílišnou mohutnost stavby. To se důrazněji připomíná v zimě, kdy sníh sjednocuje okolo i zamrzlou hladinu rybníka a na zdech chrámu prozrazují temné větve architekturu koruny jindy zakrytou listy. Ale jsme v krajině blízké právě letním turistům a oni znají z památné klášterské lípy hlavně bohatou zelenou korunou a pak mohutný kmen, který měří v obvodu skoro sedm a půl metru. Nebo se snad dva kmeny spolu spojily v plavném vytočení? Tak lehce, skoro tanečně vyhlíží hmota dřeva, který se po dlouhé desítky let lípa postupně zavaluje dutinu. Lze do ní teď už pouze nahlédnout, a tak se přesvědčujeme, že se nejedná o srostlý lipový dvojkmen, ale jediný věkovitý strom, jehož minulost je spojená s místem, kde je mu dáno růst. Jedna z hlavních větví se žene do výše, snad by se chtěla poměřovat s hmotností chrámového portálu, zatímco druhá z větví, stejně mohutná,ale nižší, upoutává jakýmsi zvláště přirostlým samorostem, kdysi snad to byla část odlomené větve. Jako by v tom byl od lípy záměr - nutí návštěvníky sejít z pohodlné cesty před kostelem po svahu dolů, pod lípu, odkud si mohou podivný útvar lépe prohlídnout. A objeví něco víc. Právě tady, ve svahu, musela lípa náběhy svých kořenů mnohonásobně posílit, aby dokázaly držet a podpírat kmen i vysoké a rozložité větve, a tak můžeme s obdivem prohlížet proudy živé hmoty dřeva, silné, které se zdají být nezničitelné. Jako by to ani nebyla živoucí rostlina. Ale pak se uším připomene známý bzukot. Včely....Začíná přeci léto a staletá lípa kvete......"![]()
Zcela jiistě Klášter se svými lipovými ochránci je naprosto jedinečným místem.
Příroda Třeboňska objektivem Jana Ševčíka, díl 44.:![]()
"Liška obecná je u nás běžný a hojný druh, ale spatřit jí ve volné přírodě je věcí velké náhody. Většinou ji jenom zahlédneme z veliké dálky či na okamžik, jak mizí ve vegetaci. Je to velice chytré zvíře vybavené dokonalými smysly, díky tomu přes intenzivní pronásledování u nás žije početná populace. Lišku na snímcích jsem zahlédl na poloostrově Lůsy ve Velkém Tisém ze vzdálenosti asi 300 metrů. Byla zaujatá lovem hrabošů, vítr foukal od ní a hlavně se jednalo o nezkušeného dorostence. Pomalu jsem se s půlmetrovým teleobjektivem na stativu ukryl za větve a nehybně čekal.![]()
Liška se několikrát podívala mým směrem ale pak pokračovala v lovu. Pomalu se ke mně přibližovala, zprvu bezcenné záběry zdálky postupně získaly podobu technicky přijatelných snímků. Po půl hodině, když už jsem měl v Nikonu asi 200 záběrů, liška zmizela v lese."
Zelený drahokam, tak lze zcela jistě nazvat kamenickou lípu, rostoucí v zámeckém parku v Kamenici nad Lipou. Lípa, která dala městu jméno, má netypický, téměř bizardní vzhled. V r. 1824 byla její koruna výrazně poškozena bleskem. V r. 1984 byla lípa znovu poškozena při vichřici, kdy na ní spadl jiný strom. Nicméně lípa je houževnatý strom a tak se se svým zraněními poprala. Veškerou sílu vložila do větví, které jsou podepřeny stojany a tvoří její korunu. V r. 1995 byla tato lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) vyhlášena památným stromem.![]()
Ve starých záznamech historika Augustina Sedláčka (1843-1926) se o této lípě můžeme dočíst: "Na silných vodorovných větvích postavili totiž taneční parket, okolo bývaly stoly a lavice. Nebylo to snad nejdůstojnější využití lípy, spíše atrakce, na kterou se hned tak žádné město nemohlo zmoci, ale zase byla lípa středem společenského dění. Lípa nemá korunu v pravém slova smyslu, také větve mají zvláštní růst." Zdroj citace: M.Hrušková, J. Turek, Památné stromy 1., Praha, 2003.
Od 24. července do 8. října 2023 byly otevřeny pomyslné brány hlasování v anketě Strom roku 2023, kterou pořádá Nadace Partnerství. Svého favorita, kterému pošlete svůj hlas, si můžeme vybrat z celkem 10 finalistů z celé republiky.![]()
![]()
Milou vzpomínkou na tuto anketu je "Márovců hrušeň v Hrachovišti", zástupce Třeboňska, která se v roce 2007 umístila na skvělém třetím místě. I po 16 letech se tento úžasný stromový veterán po profesionálním ošetření panem Bohdanem Chadtem těší dobré vitalitě a zdravotnímu stavu.Je to tady! Odstartovalo hlasování v anketě Strom roku 2023! 🌳😍![]()
![]()
Vyberte si svého favorita a pošlete mu svůj hlas prostřednictvím webové stránky ➡ www.stromroku.cz/hlasovani ![]()
![]()
Stromů máme letos ve finále 10! Novinkou bude tajné superfinále v posledním týdnu, do kterého se probojuje 5 stromů s nejvyšším počtem hlasů.![]()
![]()
Hlasování je letos bezplatné díky partnerovi ankety ONDRÁŠOVKA. 💧 Hlasovat můžete jednou v hlavní části hlasování a jednou v superfinále. 🙂
I v letošním roce Třeboň, srdce Třeboňska, s radostí přivítá všechny účastníky již tradiční konference tentokrát na téma:![]()
„Klimatická změna jako výzva a možnost pro rybniční a městskou krajinu“.![]()
Konference se uskuteční ve čtvrtek 21. září 2023 od 9 hodin v Kongresovém a kulturním centru Roháč.![]()
Příspěvky reagují na aktuální, někdy možná palčivá, témata týkající se rybníků, zemědělské půdy a krajiny a v neposlední řadě i měst. Všechny tyto jmenované prostory spolu totiž "komunikují" a jsou v synergii. Jako každý rok budou i příspěvky s pozitivními, inspirativními příklady z praxe🙂. Jistě bude vyhrazen prostor i k diskuzi.![]()
![]()
A na koho z přednášejících se můžeme letos těšit?![]()
doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., ředitel ENKI o.p.s., Třeboň.![]()
![]()
Ing. Marek Baxa, PhD. a kol., ENKI o.p.s.![]()
![]()
Ing. Josef Malecha, Ing. Vladimír Kukačka, Ph.D., Rybářství Třeboň, a.s.![]()
![]()
doc. Ing. Jan Vopravil, Ph.D., Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd, v.v.i.![]()
![]()
Ing. Miroslav Lubas, Lesy České republiky, státní podnik.![]()
![]()
Ing. Jiří Karnecki, Magistrát hlavního města Prahy.![]()
![]()
Ing. Jan Potužák, Povodí Vltavy, státní podnik.![]()
![]()
Ing. Mgr. Pavel Dvořáka, Ing. Mikoláš Kesely, Ph.D., Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s.![]()
![]()
Více informací:![]()
www.mesto-trebon.cz/cz/mestsky-urad-trebon/odbor-zivotniho-prostredi/konference-zmena-klimatu-zme...
Lípa Baldinka je nádherný stromový originál.![]()
Severně od dvoru Metel za rybníkem Velký Vřesenský stojí hájovna Baldinka a před ní nádherná urostlá lípa srdčitá o obvodu kmene 447 cm. Baldinka patřila ke statku Vřesná, jehož hranice pozemků se sousedním panstvím Kardašova Řečice byly pečlivě hlídány. Lípa u Baldinky, podobně jako několik solitérních lip v poli za Baldinkou (mezi Baldinkou a Novým Vřesenským rybníkem) byly podle všeho hraničními stromy, které zajišťovaly neměnnost hraničních bodů.![]()
![]()
Statek Vřesná vznikl na lánech postupně zaniklé středověké vsi, která se připomíná už 12. století. Byla často v rukou drobných šlechticů, roku 1523 Vřesnou vlastnil Jindřich Litvín z Todně a ve druhé polovině 16. století pak bratři Mikuláš a Ctibor Vrchotičtí z Loutkova. Po roce 1572 zde sídlil Burian Vrchotický z Loutkova, který ovšem o Vřesnou přišel v rámci pobělohorských konfiskací. K tvrzi tehdy patřil dvůr s ovčínem a pivovar a vsi Mostečný a Horní Radouň. Koncem 17. století patřila Vřesná Slavatům. Roku 1735 získal Vřesnou majitel panství Kardašova Řečice, Ferdinand Kuefstein a Jan Václav Carretto z Millesimo statek Vřesnou připojil k řečickému panství, ves Vřesnou nechal vystěhovat a tvrz přestavět na poplužní dvůr. Roku 1769 se Vřesná v rámci panství Kardašova Řečice stala majetkem Paarů a zůstala jejich majetkem až do pozemkové reformy ve 20. letech 20. století, kdy byla Vřesná rozparcelována jako zbytkový statek drobným nájemců.![]()
stromytrebonska.cz/2016/10/04/baldynka-lipa/
Vlna veder a sucho, které nyní zažíváme jsou pro nás upozorněním, že bychom se na zvyšováním teploty měli připravit a fenomén tepelného ostrova (ohřívání zemského povrchu působením slunečního záření) tak měli začít brát vážně. ![]()
Velmi často města postrádají vlhké zelené plochy a jsou pro ně typické rozlehlé nepropustné povrchy, z nichž kanalizace odvádí dešťovou vodu rychle pryč. Všechna sluneční energie tak směřuje k oteplení ovzduší. Naproti tomu jinde se její část spotřebovává k vypařování vody z vegetace, což má ochlazující účinek.Řešením je např. výsadba stromů, zelených střech, vertikální stěny a používání propustných povrchů. Pár prvních vlaštovek👍 z dnešního dne z Třeboně.
Příroda Třeboňska objektivem Jana Ševčíka, díl 43.:![]()
"Lesní pískovny s trvalými i periodickými jezírky bývají brzy po svém vzniku osídleny druhově bohatými společenstvy rostlin a živočichů. Několik uvedených snímků představuje jenom nepatrný zlomek z druhů obývajících počátkem tohoto léta malou lesní pískovnu u Cepu."
Tyláček je parčík mezi lázněmi Berta a ulicí Dukelská v Třeboni. Záhony zde byly v roce 2010 rekonstruovány Pavlem Chloubou. Zcela jistě i po 13 letech můžeme konstatovat, že se obnova velmi vydařila a zvláště v době letní sezóny jsou záhony plné barev, vůní, hmyzu a fotících kolemjdoucích.![]()
www.mesto-trebon.cz/uploads/_mestsky-urad/zprostredi/tylacek/vnejsi-strana.pdf![]()
www.mesto-trebon.cz/uploads/_mestsky-urad/zprostredi/tylacek/vnitrni-strana.pdf
V lázeňském parku Aurory zaujímají květnaté louky plochu cca 2 ha. Louky jsou pravidelně sečeny na seno a otavu. Z důvodu podpory biodiverzity jsou každý rok vybírány vždy jiné plochy, které jsou sečeny pouze jedenkrát Díky této mozaikovité seči zůstávají ponechány různé ostrůvky vegetace. Tyto ostrůvky vytváří vhodný životní prostor pro bezobratlé živočichy, zejména různé skupiny hmyzu (motýly, včely, čmeláky) nebo jiných bezobratlých (pavouky apod.). Ponechané rostliny slouží těmto živočichům jako zdroj potravy ve formě např. nektaru, na některé druhy rostlin jsou přímo vázána vývojová stádia např. motýlů. V neposlední řadě díky delšímu období bez sečení mohou traviny a byliny na těchto plochách dokončit vývoj, vykvést a vysemenit se.
Jak vypadá trvalková louka u lázní Aurora v Třeboni, která byla založená v pískovém záhonu po pěti letech v těchto teplých dnech? Skvěle! ![]()
Záhon je celoročně atraktivní, ale svůj největší efekt přináší v letním období,kdy postupně rozkvétají všechny trvalky. Určitě je důležitý i ekologický přínos tohoto záhonu, neboť rozkvetlé květy jsou velkým lákadlem pro hmyz.![]()
Pískový mulč zde funguje skvěle, ať již zdárně zabraňuje rozšíření plevele, ale zároveň eliminuje teplotní výkyvy. Záhon ani v těchto dnech není zaléván. Zde můžeme skutečně mluvit o povedené realizaci nízko údržbového záhonu.![]()
Autorem návrhu záhonu byl Jan Nussbauer. Záhon byl součástí workshopu Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu.
Na veřejném prostranství u třeboňského gymnázia nás nyní díky svému bohatému kvetení zaujme mladý solitér katalpy trubačovité (Catalpa bignoides). Její květy, které jsou nyní plné včel, rostou podobně jako u kaštanu v pyramidálním hroznu. Květy po jejich odkvětu vystřídají až 45 cm dlouhé tobolky. Dekorativní katalpa dobře zvládá růst ve specifickém městském prostředí. V Třeboni roste ještě jedna nádherná, poněkud starší katalpa, kultivar 'Nana', v jednom z atrií v lázních Aurora ![]()
botany.cz/cs/catalpa-bignonioides/
Dalším zajímavým, nyní kvetoucím keřem u Bertiných lázních, je komule střídavolistá (Buddleja alternifolia). Je zde vysazeno několik těchto elegantně převislých keřů, a to jak na terase pod hradbami, tak i jako příjemný doplněk zeleně doprovázející břeh Zlaté stoky.![]()
www.havlis.cz/karta.php?kytkaid=1803
Elegance sama je "kvetoucí" dřín japonský var. chinensis (Cornus kousa, var. chinensis), který v těchto dnech zdobí lázeňskou kolonádu Bertinných lázní.![]()
Tento dřín patří do skupin tzv. velkokvětých dřínů. V době kvetení se na jeho větvích se objevují četné útvary podobné květům. Samotné květy jsou však relativně titěrné, ale velmi nápadné jsou 4 listeny, které vlastní květy po obvodu obklopují. Na podzim mají tyto dříny pro nás připravenou show okázalých barev, když se listy zbarví do ohnivě až karmínově červené a sytě vínové.![]()
pavelchlouba.blogspot.com/2021/01/je-to-drin-neni-to-drin.html?m=1
Příroda Třeboñska objektivem Jana Ševčíka, díl 42.:![]()
"Dudek chocholatý je jedním z mála druhů ptáků, jejichž početnost se u nás v posledních letech zvyšuje. Je to dáno především zvýšenou potravní nabídkou, množstvím hmyzu žijícího na obnovovaných loukách a pastvinách.![]()
Dudci hnízdí v různých dutinách, pár na snímcích obsadil budku na jedné zahradě v Majdaleně. V polovině června vyvedl pět mláďat."
Kvetoucími klenoty záhonů u Bertiných lázní jsou nyní bezesporu růže.![]()
Ať již se jedná o voňavé anglické růže![]()
Queen of Sweden![]()
www.ruzepelcovi.com/457/![]()
či Old Wollerton Old Hall![]()
www.ruzepelcovi.com/515/![]()
Nicméně romantickou kráskou je zde i kvetoucí šípková růže - růže sivá, která zaujme kontrastem květů a zvláštním tmavým zabarvením listů .
Dnešní komentovaná procházka květnatými loukami v lázních Aurora s Rostislavem Černým byla ve víru tančících trav a bylin, byla voňavá, barevná, prostě měla jako vždy šmrnc.
Ještě 15. června 2023 se uskuteční, v pořadí druhá, komentovaná procházka s Rostislavem Černým nádherně nakvetlými loukami lázeňského parku Aurory. Proto, kdo se chcete projít téměř letními třeboňskými kvetoucími loukami (ještě před senosečí) s jedním ze zakladatelů těchto luk, přijďte dnes v 16:00 hod k panoramatickému výtahu u lázní Aurory
Parádní zážitek si v těchto dnech můžete užít v okolí starých dubů na hrázích třeboňských rybníků, kdy můžeme pozorovat "létající torpéda" z hmyzí říše - dospělé jedince tesaříka obrovského, jednoho z největších brouků, s kterými se můžeme v ČR setkat. Patří ke vzácným a přísně chráněným druhům,![]()
www.casopis.ochranaprirody.cz/fotografie-z-obalky/tesarik-obrovsky/
Příroda Bílých Karpat je skutečně unikátním příklad harmonického soužití člověka s přírodou. V pestrých loukách majestátně rostou solitární stromy a malebně jimi prostupují staré ovocné sady. ![]()
Ať již navštívíme přírodní rezervace Drahy - bývalou pastvinu s teplomilnými travinobylinnými společenstvy a zbytkem sadu. Či národní přírodní rezervaci Čertoryje, jejíž orchidejové louky s mohutnými duby připomínají anglický park, vždy vycítíme ze zdejší krajiny vnitřní klid a pocit nadhledu.![]()
bilekarpaty.nature.cz/
Již 7 let roste k nebesům stromová kaple vnitřního ticha na vyvýšeném horizontu poblíž obce Nová Lhota v Bílých Karpatech. Díky této živé kapli, která má v každém ročním období jinou atmosféru, každým rokem mění, vytváří jedinečný duchovní prostor pod širým nebem.![]()
doparku.cz/projekt/kaple-vnitrniho-ticha/
Pastevní rezervace Meandry Lužnice, která je součástí Národní přírodní rezervace Stará a Nová řeka, je od roku 2021 přepásána stádem divokých koní.![]()
První hříbě divokých koní na jihu Čech se tento týden narodilo právě v rezervaci u Lužnice.
První hříbě divokých koní na jihu Čech. Narodilo se v rezervaci u Lužnice
www.ceska-krajina.cz
První hříbě divokých koní na jihu Čech se včera narodilo v rezervaci Meandry Lužnice. „Pohlaví hříběte se zatím nepodařilo určit, matka si ho chrání, stejně jako ostatní tety ve ...
Tylův hloh je opět v plném květu.![]()
![]()
Pokroucený kmen bizarního vzhledu je rozpraskaný, dutý, svázaný kovovou obručí. V asi 1,4 m se dělí na 4 hlavní větve, jedna z nich je ještě zpevněna dalšími dvěma menšími obručemi. V ČR jsou jako památné chráněny 3 hlohy, žádný z nich však není tak mohutný (nedosahuje takového obvodu kmene), jako tento u nás v Třeboni.![]()
Na informační tabuli u tohoto hlohu jednosemenného (Crataegus monogyna), který roste u Tylova domku, si můžeme přečíst:![]()
„Uzlovitý kmen tohoto exempláře na první pohled prozrazuje vysoké stáří. Letokruhovou analýzou, kterou provedl Dr. Petr Pokorný z Botanického ústavu AV ČR v Třeboni, bylo zjištěno, že je více než 200 let starý! Speciálním dutým vrtákem byl z nitra kmene odebrán tenký sloupeček dřeva a mikroskopicky byl určen počet letokruhů. Stejným způsobem byl zjištěn věk známého kalifornského sekvojovce (Sequoiadendron giganteum) pojmenovaný „Generál Grant“ 2500 let nebo ještě starších borovic osinatých (Pinus aristata), rovněž z hor amerického severozápadu – 4700 let. Vykotlaný kmen hlohu před námi však neumožnil přímé stanovení let, ale bylo nutno je dopočítat ze známé tloušťky kmene pomocích nejstarších větví. Je tedy jeho věk 200 – 210 let, stanovený s přesností na 10 let.“![]()
A místo, kde hloh roste má také zajímavou historii:![]()
"Podmáčený terén na východě města za Zlatou stokou dlouho nelákal k výstavbě. Byly zde většinou zahrady, chodilo se sem na letní procházky, za koupáním a chlazeným pivem. Zahradní domek blízko Hradecké brány, v němž bydlel Josef Kajetán Tyl v době svého druhého pobytu krátce před svou smrtí roku 1856, patřil k jedné ze zahrad rozložených po kraji třeboňských Mokrých luk. Tyl přijel do Třeboně poprvé v lednu roku 1852 se sedmnáctičlenným souborem. Tehdy ještě celý soubor bydlel za mírný nájem v jedné z místností domu č. p. 11 v Husově ulici(dnes U Míšků). Život divadelní společnosti byl velmi tvrdý. Za svůj dvouměsíční pobyt zde herci odehráli 43 her. Přes velké nasazení herců byla obživa špatná a Tyl přišel během krátkého vedení divadelní společnosti o všechny úspory. Když se do Třeboně vrátil podruhé, téměř přesně po čtyřech letech, byl již těžce nemocný a zadlužený. Ubytování zajistil zdarma v domku na své zahradě Vojtěch Zítek, kancelista okresního soudu, nadšený ochotník. Ve dvou místnůstkách nad sebou, z nichž jen jedna se dala vytápět, žila Tylova kočovná společnost od ledna do března 1856. Na konci března vyrazili herci na další štaci do Českých Budějovic. Tam se Tylovi opět přitížilo a zemřel v Plzni 11. července. Bylo mu pouhých 48 let.![]()
U příležitosti 80. výročí Tylova úmrtí r. 1936 bylo v domečku zřízeno muzeum, ale následné uzavření muzea za okupace, znamenalo také jeho konec. Snahy o znovuotevření po válce vyšly naprázdno.![]()
V 60. letech 19. století byly v prostoru vedle Tylova domku, za podpory vrchního správce panství Horáka, zřízeny na Zlaté stoce lázně. Měly převlékací dřevěné kabinky a zvláštní ženské a mužské oddělení. Lázně existovaly necelých 20 let, ale poté je nahradila Bezpalcova plovárna na Opatovickém rybníce. O malý kousek dál, v místě dnešních lázní Berta, si učitel Hucek zakoupil zahradu, zřídil na ní letní restauraci a přes léto ji pronajímal Občanské Besedě. Když se později na tomto místě rozhodl stavět lázeňský dům, hospoda samozřejmě ustoupila lázeňským potřebám. Naštěstí však vedle nového lázeňského domu zůstával hostinec p. Melichara. Lázně postupně zabraly okolní prostor a po definitivním rozhodnutí, že Tylova ulice nebude využívána jako dopravní obchvat města, ale cesta pro pěší, stala se z ní velmi klidná příjemná ulička."![]()
stromytrebonska.cz/2016/10/04/hloh-u-tylova-domku/
Památný dub letní rostoucí na návodní straně rybníka Velké stavidlo a současně na levém břehu Zlaté stoky má úžasný obvod kmene 689 cm. U stromu sice dochází k postupnému zmenšování koruny, ale zcela jistě je tento dub stále významným biotopem zvláště chráněných živočichů, kterým je např. tesařík obrovský.![]()
Rybník Velké Stavidlo, dříve Stavidla, sdílel osudy s nedalekým hospodářským dvorem Obora, který si na svých pozemcích zřídil třeboňský augustiniánský klášter v blízkosti klášterního Opatovického mlýna. Proto se Oboře zpočátku říkalo Mlýnský dvůr. Vznik rybníka nelze blíže datovat, avšak v majetku kláštera byl bezpečně již před jeho prvním zrušením v roce 1566 – existoval tedy již před rybničním stavebním „boomem“, který rozpoutali na Třeboňsku rybníkáři Mikuláš Rutard z Malešova a Jakub Krčín z Jelčan. V době zrušení třeboňské augustiniánské řeholní kanonie (1785) měli augustiniáni v péči více než 40 rybníků a některé z nich i sami zakládali. Rybník Stavidla poté potkal osud mnoha mělkých menších rybníků – roku 1832 byl vypuštěn a měl najít využití jako pole, nebo alespoň jako pastvina. Rybniční půda na Třeboňsku se ale ukázala nevalnou. Teprve díky ožívajícímu zájmu o rybníkářství – v éře Josefa Šusty – kdy se potvrdil užitek menších mělkých rybníků v chovném proces kapra, se Velké Stavidlo spolu s dalšími rybníky dočkalo svého opětovného napuštění.![]()
stromytrebonska.cz/2016/10/04/dub-na-velkem-stavidle/
I v letošním roce se můžeme těšit na dvě komentované prohlídky květnatými loukami v lázeňském parku Aurory. Průvodcem opět bude Mgr. Rostislav Černý CSc., jeden ze zakladatelů těchto luk. První procházka bude 1. června a druhá 15.června, vždy od 16 hod tak, aby ještě před první sečí, bylo možné zachytit postupné kvetení v těchto lukách. První louka byla dobrovolníky realizována v r. 2014 a další dva roky byly postupně realizovány louky další. V souvislosti s rozdílným počasím a množstvím dešťové vody, se mění i druhové složení luk. Nicméně již nyní můžeme konstatovat, že díky větší druhové diverzitě lučních rostlin se v parku zvýšila i druhová diverzita hmyzu. Tak uvidíme, čím nás letos tyto "živé" louky překvapí.
Dalším atraktivním keřem u Zlaté stioky, u Bertiných lázní je v tomto období kalina řasnatá (Viburnum plicatum), jejíž plochá květenství trochu připomínají květenství hortenzií..Tato kalina nabízí pěknou podívanou.i díky charakteristické stavbě vodorovně kladených větví.
Park v Auroře je obohacen o vodní prvek, který určitě napomůže k rozšíření jeho druhové biodiverzity. Dešťové vody z nové přístavby pro ubytování u lázeňské budovy jsou nejprve zdrženy na jeho nové "zelené" střeše a následně jsou svedeny do dešťového záhonu, ze kterého již tato voda pozvolně odtéká do toku, protékajícím dále parkem a končícím v rybníku Svět.
V květinovém záhonu doprovázející Zlatou stoku u Bertiných lázní, nyní jednoznačně hrají prim v kvetení nádherně kvetoucí keře - HROZNOVCE HROZNATÉHO.![]()
Tyto půvabné keře pochází z Asie a původně byly považovány za druh muchovníku (Amelanchier), který jim je trochu podobný. Hroznovec hroznatý (Exochorda racemosa) patří k těm nejkrásnějším z nich. Jeho přesným domovem je Čína, kde byl objeven a popsán v roce 1846. Za zmínku také jistě stojí anglický název hroznovce – pearlbush, což doslova znamená perlový keř. Tohoto jména se u dostalo na základě malých zavinutých poupátek, které mají téměř pravidelný kulatý tvar a připomínají malé perličky. ![]()
zahradkarskaporadna.cz/clanek-294613-hroznovec-hroznaty-jemna-krasa-do-zahrad
Dukelskou ulice v Třeboni nyní zdobí kvetoucí okrasné jabloně 'Evereste'. Nejprve byly stromy doslova obsypány růžovými poupaty, které se postupně rozvinuly do atraktivních sněhově bílých květů. Na podzim se tak můžeme těšit na drobná zlatožlutá jablíčka s oranžovým nebo červeným žíháním.
V dnešní podvečer se Mokrá luka propojila s nebem mostem z duhy. To jsou chvíle, kdy stojí za to se zastavit a nechat se unášet kouzlem okamžiku.
Nádherné květy,, dříve poměrně hojně rozšířené orchideje našich pastvin a luk, prstnatců májových, které patří mezi ohrožený druh naší flóry, nás v těchto dnech mohou zaujmout na některých vlhkých loukách na Třeboňsku.
Pod korunami stařičkých dubů v lesích v okolí Třeboně v těchto dnech upoutají naší pozornost krásně vonící květy zvonkovitého tvaru konvalinek vonných.
POJĎME DNES ZAHÁJIT SEZÓNU V TŘEBOŇSKÉ ZÁCHRANNÉ STANICI! A PODPOŘIT TAK TUTO SKVĚLOU NEZISKOVKU.
V sobotu 6. května se můžete vydat za ptačími obyvateli lužní doubravy a mokřadů na jarní ornitologickou vycházku s RNDr. Lukášem Šimkem.![]()
Sraz účastníků je na žel. zastávce Frahelž v 7:40 (po příjezdu vlaku od Třeboně). Trasa povede do doubravy přírodní rezervace V Luhu, k rašeliništi a rybníku v přírodní rezervaci Rod a k rybníkům Naděje, Skutek, Dobrá Vůle a dalším.
Divoká příroda v kaňonu Dračice na sebe v současné době upozorní kvetoucími dřípatkami horskými.![]()
www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/209411000321115/cast/92917/
Říčka Dračice opravdu odpovídá svému jménu. Je nespoutaná, hravá, romantická, kouzelná.... prostě pro Třeboñsko jedinečná. Peřejnatý úsek je součástí přírodní rezervace Dračice (8.11 ha)![]()
old.ochranaprirody.cz/lokality/?idlokality=1966&hidemenu=1
Márovců Hrušeň v Hrachovištích, která se umístila v soutěži Strom roku 2007 na třetím místě, je i o letošním jaru něžnou, postupné rozkvétající kráskou.![]()
stromytrebonska.cz/2016/10/04/hrusen-hrachoviste/
I v letošním roce máme možnost v Třeboni navštívit přednášku Pavla Chlouby - zahradníka, zahradnického fotografa a publicisty, nezávislého novináře a cestovatele. V úterý 2. května v 18 hodin v sále loutkového divadla nás Pavel Chlouba pozve do království květin, do Holandska, neboť květiny a Holandsko patří nerozlučně k sobě. ![]()
Krátká upoutávka na přednášku od Pavla Chlouby:![]()
"Milí přátelé zahradničení,![]()
dovolte prosím, abych vás pozval na naše další společné setkání. Tentokrát bych ván rád ukázal fotografie ze země, která se stala zřejmě mojí nejčastější zahradnickou destinací. Je to Holandsko – země tulipánů, ale i jiných květin a dalších rostlin. Je to země stromů, zeleniny i ovoce – romantických vesnic i ultramoderních zahradnických technologií. Při cestování po Holandsku jsem měl možnost chodit po ulicích a vnímat jejich ruch, odpočívat v parcích a vzdělávat se v botanických zahradách. Také jsem měl možnost nahlédnout za brány zahradnických podniků a někdy docela podrobně vidět jejich výrobní procesy. Ze všech těchto zážitků jsem si připravil povídání, které jsem nazval „ROZKVETLÉ HOLANDSKO“. Bude v něm ze všeho trošku, co se dá v této zemi vidět. Samozřejmě – vždy se to bude týkat rostlin a zahradničení. Bude to pestré, voňavé a barevné. To vám slibuji a těším se na společné neformální setkání. Pavel Chlouba"
Součástí Valné hromady Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu byla exkurze veřejným prostorem Spořilova pod vedením „městského“ zahradníka Ing. Jana Fischera, který již 33 let profesionálně a s láskou pečuje o zdejší veřejnou zeleň.
Dnes na jezu Pilař na řece Lužnici byl zaznamenán průtok 45 m3s-1. Obvykle, v tomto období, je průtok 5 m3s-1.
Přírodní památka Branské doubí je unikátním místem díky velkému množství starých, mohutných dubů na ploše cca 41 ha. V těchto dnech, kdy stromy jsou ještě neolistěné, tak vynikají originální tvary stromů, které zde zde původně rostly na pastvinách, které byly součástí šlechtických honiteb. Krásnou jarní ozdobou v podrostech jsou nyní "nekonečné" porosty sasanek hajních. ![]()
stromytrebonska.cz/2016/10/04/brannska-dubina-nejvetsi-dub/
Příroda Třeboňska objektivem Jana Ševčíka, díl 41:![]()
"Vedle populárního a všeobecně známého ptáka čápa bílého žije na Třeboňsku ještě jeden druh čápa, čáp černý. Ještě v polovině minulého století byl na Třeboňsku velice vzácný a výjimečně hnízdící. Jeho počty se postupně zvyšovaly, v současní době zde hnízdí okolo 15 párů. Žije skrytě, hnízda si staví ve starých lesních porostech. S větší pravděpodobností se s ním setkáme koncem léta, kdy se na vhodných místech s dostatkem potravy shromažďují před odletem na zimoviště.."
Oslavit svátky jara můžeme letos oslavit i procházkou rozkvétajícím parkem v Auroře.