Příroda Bílých Karpat je skutečně unikátním příklad harmonického soužití člověka s přírodou. V pestrých loukách majestátně rostou solitární stromy a malebně jimi prostupují staré ovocné sady. ![]()
Ať již navštívíme přírodní rezervace Drahy - bývalou pastvinu s teplomilnými travinobylinnými společenstvy a zbytkem sadu. Či národní přírodní rezervaci Čertoryje, jejíž orchidejové louky s mohutnými duby připomínají anglický park, vždy vycítíme ze zdejší krajiny vnitřní klid a pocit nadhledu.![]()
bilekarpaty.nature.cz/
Již 7 let roste k nebesům stromová kaple vnitřního ticha na vyvýšeném horizontu poblíž obce Nová Lhota v Bílých Karpatech. Díky této živé kapli, která má v každém ročním období jinou atmosféru, každým rokem mění, vytváří jedinečný duchovní prostor pod širým nebem.![]()
doparku.cz/projekt/kaple-vnitrniho-ticha/
Pastevní rezervace Meandry Lužnice, která je součástí Národní přírodní rezervace Stará a Nová řeka, je od roku 2021 přepásána stádem divokých koní.![]()
První hříbě divokých koní na jihu Čech se tento týden narodilo právě v rezervaci u Lužnice.
První hříbě divokých koní na jihu Čech. Narodilo se v rezervaci u Lužnice
www.ceska-krajina.cz
První hříbě divokých koní na jihu Čech se včera narodilo v rezervaci Meandry Lužnice. „Pohlaví hříběte se zatím nepodařilo určit, matka si ho chrání, stejně jako ostatní tety ve ...
Tylův hloh je opět v plném květu.![]()
![]()
Pokroucený kmen bizarního vzhledu je rozpraskaný, dutý, svázaný kovovou obručí. V asi 1,4 m se dělí na 4 hlavní větve, jedna z nich je ještě zpevněna dalšími dvěma menšími obručemi. V ČR jsou jako památné chráněny 3 hlohy, žádný z nich však není tak mohutný (nedosahuje takového obvodu kmene), jako tento u nás v Třeboni.![]()
Na informační tabuli u tohoto hlohu jednosemenného (Crataegus monogyna), který roste u Tylova domku, si můžeme přečíst:![]()
„Uzlovitý kmen tohoto exempláře na první pohled prozrazuje vysoké stáří. Letokruhovou analýzou, kterou provedl Dr. Petr Pokorný z Botanického ústavu AV ČR v Třeboni, bylo zjištěno, že je více než 200 let starý! Speciálním dutým vrtákem byl z nitra kmene odebrán tenký sloupeček dřeva a mikroskopicky byl určen počet letokruhů. Stejným způsobem byl zjištěn věk známého kalifornského sekvojovce (Sequoiadendron giganteum) pojmenovaný „Generál Grant“ 2500 let nebo ještě starších borovic osinatých (Pinus aristata), rovněž z hor amerického severozápadu – 4700 let. Vykotlaný kmen hlohu před námi však neumožnil přímé stanovení let, ale bylo nutno je dopočítat ze známé tloušťky kmene pomocích nejstarších větví. Je tedy jeho věk 200 – 210 let, stanovený s přesností na 10 let.“![]()
A místo, kde hloh roste má také zajímavou historii:![]()
"Podmáčený terén na východě města za Zlatou stokou dlouho nelákal k výstavbě. Byly zde většinou zahrady, chodilo se sem na letní procházky, za koupáním a chlazeným pivem. Zahradní domek blízko Hradecké brány, v němž bydlel Josef Kajetán Tyl v době svého druhého pobytu krátce před svou smrtí roku 1856, patřil k jedné ze zahrad rozložených po kraji třeboňských Mokrých luk. Tyl přijel do Třeboně poprvé v lednu roku 1852 se sedmnáctičlenným souborem. Tehdy ještě celý soubor bydlel za mírný nájem v jedné z místností domu č. p. 11 v Husově ulici(dnes U Míšků). Život divadelní společnosti byl velmi tvrdý. Za svůj dvouměsíční pobyt zde herci odehráli 43 her. Přes velké nasazení herců byla obživa špatná a Tyl přišel během krátkého vedení divadelní společnosti o všechny úspory. Když se do Třeboně vrátil podruhé, téměř přesně po čtyřech letech, byl již těžce nemocný a zadlužený. Ubytování zajistil zdarma v domku na své zahradě Vojtěch Zítek, kancelista okresního soudu, nadšený ochotník. Ve dvou místnůstkách nad sebou, z nichž jen jedna se dala vytápět, žila Tylova kočovná společnost od ledna do března 1856. Na konci března vyrazili herci na další štaci do Českých Budějovic. Tam se Tylovi opět přitížilo a zemřel v Plzni 11. července. Bylo mu pouhých 48 let.![]()
U příležitosti 80. výročí Tylova úmrtí r. 1936 bylo v domečku zřízeno muzeum, ale následné uzavření muzea za okupace, znamenalo také jeho konec. Snahy o znovuotevření po válce vyšly naprázdno.![]()
V 60. letech 19. století byly v prostoru vedle Tylova domku, za podpory vrchního správce panství Horáka, zřízeny na Zlaté stoce lázně. Měly převlékací dřevěné kabinky a zvláštní ženské a mužské oddělení. Lázně existovaly necelých 20 let, ale poté je nahradila Bezpalcova plovárna na Opatovickém rybníce. O malý kousek dál, v místě dnešních lázní Berta, si učitel Hucek zakoupil zahradu, zřídil na ní letní restauraci a přes léto ji pronajímal Občanské Besedě. Když se později na tomto místě rozhodl stavět lázeňský dům, hospoda samozřejmě ustoupila lázeňským potřebám. Naštěstí však vedle nového lázeňského domu zůstával hostinec p. Melichara. Lázně postupně zabraly okolní prostor a po definitivním rozhodnutí, že Tylova ulice nebude využívána jako dopravní obchvat města, ale cesta pro pěší, stala se z ní velmi klidná příjemná ulička."![]()
stromytrebonska.cz/2016/10/04/hloh-u-tylova-domku/
Památný dub letní rostoucí na návodní straně rybníka Velké stavidlo a současně na levém břehu Zlaté stoky má úžasný obvod kmene 689 cm. U stromu sice dochází k postupnému zmenšování koruny, ale zcela jistě je tento dub stále významným biotopem zvláště chráněných živočichů, kterým je např. tesařík obrovský.![]()
Rybník Velké Stavidlo, dříve Stavidla, sdílel osudy s nedalekým hospodářským dvorem Obora, který si na svých pozemcích zřídil třeboňský augustiniánský klášter v blízkosti klášterního Opatovického mlýna. Proto se Oboře zpočátku říkalo Mlýnský dvůr. Vznik rybníka nelze blíže datovat, avšak v majetku kláštera byl bezpečně již před jeho prvním zrušením v roce 1566 – existoval tedy již před rybničním stavebním „boomem“, který rozpoutali na Třeboňsku rybníkáři Mikuláš Rutard z Malešova a Jakub Krčín z Jelčan. V době zrušení třeboňské augustiniánské řeholní kanonie (1785) měli augustiniáni v péči více než 40 rybníků a některé z nich i sami zakládali. Rybník Stavidla poté potkal osud mnoha mělkých menších rybníků – roku 1832 byl vypuštěn a měl najít využití jako pole, nebo alespoň jako pastvina. Rybniční půda na Třeboňsku se ale ukázala nevalnou. Teprve díky ožívajícímu zájmu o rybníkářství – v éře Josefa Šusty – kdy se potvrdil užitek menších mělkých rybníků v chovném proces kapra, se Velké Stavidlo spolu s dalšími rybníky dočkalo svého opětovného napuštění.![]()
stromytrebonska.cz/2016/10/04/dub-na-velkem-stavidle/
I v letošním roce se můžeme těšit na dvě komentované prohlídky květnatými loukami v lázeňském parku Aurory. Průvodcem opět bude Mgr. Rostislav Černý CSc., jeden ze zakladatelů těchto luk. První procházka bude 1. června a druhá 15.června, vždy od 16 hod tak, aby ještě před první sečí, bylo možné zachytit postupné kvetení v těchto lukách. První louka byla dobrovolníky realizována v r. 2014 a další dva roky byly postupně realizovány louky další. V souvislosti s rozdílným počasím a množstvím dešťové vody, se mění i druhové složení luk. Nicméně již nyní můžeme konstatovat, že díky větší druhové diverzitě lučních rostlin se v parku zvýšila i druhová diverzita hmyzu. Tak uvidíme, čím nás letos tyto "živé" louky překvapí.
Dalším atraktivním keřem u Zlaté stioky, u Bertiných lázní je v tomto období kalina řasnatá (Viburnum plicatum), jejíž plochá květenství trochu připomínají květenství hortenzií..Tato kalina nabízí pěknou podívanou.i díky charakteristické stavbě vodorovně kladených větví.
Park v Auroře je obohacen o vodní prvek, který určitě napomůže k rozšíření jeho druhové biodiverzity. Dešťové vody z nové přístavby pro ubytování u lázeňské budovy jsou nejprve zdrženy na jeho nové "zelené" střeše a následně jsou svedeny do dešťového záhonu, ze kterého již tato voda pozvolně odtéká do toku, protékajícím dále parkem a končícím v rybníku Svět.
V květinovém záhonu doprovázející Zlatou stoku u Bertiných lázní, nyní jednoznačně hrají prim v kvetení nádherně kvetoucí keře - HROZNOVCE HROZNATÉHO.![]()
Tyto půvabné keře pochází z Asie a původně byly považovány za druh muchovníku (Amelanchier), který jim je trochu podobný. Hroznovec hroznatý (Exochorda racemosa) patří k těm nejkrásnějším z nich. Jeho přesným domovem je Čína, kde byl objeven a popsán v roce 1846. Za zmínku také jistě stojí anglický název hroznovce – pearlbush, což doslova znamená perlový keř. Tohoto jména se u dostalo na základě malých zavinutých poupátek, které mají téměř pravidelný kulatý tvar a připomínají malé perličky. ![]()
zahradkarskaporadna.cz/clanek-294613-hroznovec-hroznaty-jemna-krasa-do-zahrad
Dukelskou ulice v Třeboni nyní zdobí kvetoucí okrasné jabloně 'Evereste'. Nejprve byly stromy doslova obsypány růžovými poupaty, které se postupně rozvinuly do atraktivních sněhově bílých květů. Na podzim se tak můžeme těšit na drobná zlatožlutá jablíčka s oranžovým nebo červeným žíháním.
V dnešní podvečer se Mokrá luka propojila s nebem mostem z duhy. To jsou chvíle, kdy stojí za to se zastavit a nechat se unášet kouzlem okamžiku.
Nádherné květy,, dříve poměrně hojně rozšířené orchideje našich pastvin a luk, prstnatců májových, které patří mezi ohrožený druh naší flóry, nás v těchto dnech mohou zaujmout na některých vlhkých loukách na Třeboňsku.
Pod korunami stařičkých dubů v lesích v okolí Třeboně v těchto dnech upoutají naší pozornost krásně vonící květy zvonkovitého tvaru konvalinek vonných.
POJĎME DNES ZAHÁJIT SEZÓNU V TŘEBOŇSKÉ ZÁCHRANNÉ STANICI! A PODPOŘIT TAK TUTO SKVĚLOU NEZISKOVKU.
V sobotu 6. května se můžete vydat za ptačími obyvateli lužní doubravy a mokřadů na jarní ornitologickou vycházku s RNDr. Lukášem Šimkem.![]()
Sraz účastníků je na žel. zastávce Frahelž v 7:40 (po příjezdu vlaku od Třeboně). Trasa povede do doubravy přírodní rezervace V Luhu, k rašeliništi a rybníku v přírodní rezervaci Rod a k rybníkům Naděje, Skutek, Dobrá Vůle a dalším.
Divoká příroda v kaňonu Dračice na sebe v současné době upozorní kvetoucími dřípatkami horskými.![]()
www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/209411000321115/cast/92917/
Říčka Dračice opravdu odpovídá svému jménu. Je nespoutaná, hravá, romantická, kouzelná.... prostě pro Třeboñsko jedinečná. Peřejnatý úsek je součástí přírodní rezervace Dračice (8.11 ha)![]()
old.ochranaprirody.cz/lokality/?idlokality=1966&hidemenu=1
Márovců Hrušeň v Hrachovištích, která se umístila v soutěži Strom roku 2007 na třetím místě, je i o letošním jaru něžnou, postupné rozkvétající kráskou.![]()
stromytrebonska.cz/2016/10/04/hrusen-hrachoviste/
I v letošním roce máme možnost v Třeboni navštívit přednášku Pavla Chlouby - zahradníka, zahradnického fotografa a publicisty, nezávislého novináře a cestovatele. V úterý 2. května v 18 hodin v sále loutkového divadla nás Pavel Chlouba pozve do království květin, do Holandska, neboť květiny a Holandsko patří nerozlučně k sobě. ![]()
Krátká upoutávka na přednášku od Pavla Chlouby:![]()
"Milí přátelé zahradničení,![]()
dovolte prosím, abych vás pozval na naše další společné setkání. Tentokrát bych ván rád ukázal fotografie ze země, která se stala zřejmě mojí nejčastější zahradnickou destinací. Je to Holandsko – země tulipánů, ale i jiných květin a dalších rostlin. Je to země stromů, zeleniny i ovoce – romantických vesnic i ultramoderních zahradnických technologií. Při cestování po Holandsku jsem měl možnost chodit po ulicích a vnímat jejich ruch, odpočívat v parcích a vzdělávat se v botanických zahradách. Také jsem měl možnost nahlédnout za brány zahradnických podniků a někdy docela podrobně vidět jejich výrobní procesy. Ze všech těchto zážitků jsem si připravil povídání, které jsem nazval „ROZKVETLÉ HOLANDSKO“. Bude v něm ze všeho trošku, co se dá v této zemi vidět. Samozřejmě – vždy se to bude týkat rostlin a zahradničení. Bude to pestré, voňavé a barevné. To vám slibuji a těším se na společné neformální setkání. Pavel Chlouba"
Součástí Valné hromady Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu byla exkurze veřejným prostorem Spořilova pod vedením „městského“ zahradníka Ing. Jana Fischera, který již 33 let profesionálně a s láskou pečuje o zdejší veřejnou zeleň.
Dnes na jezu Pilař na řece Lužnici byl zaznamenán průtok 45 m3s-1. Obvykle, v tomto období, je průtok 5 m3s-1.
Přírodní památka Branské doubí je unikátním místem díky velkému množství starých, mohutných dubů na ploše cca 41 ha. V těchto dnech, kdy stromy jsou ještě neolistěné, tak vynikají originální tvary stromů, které zde zde původně rostly na pastvinách, které byly součástí šlechtických honiteb. Krásnou jarní ozdobou v podrostech jsou nyní "nekonečné" porosty sasanek hajních. ![]()
stromytrebonska.cz/2016/10/04/brannska-dubina-nejvetsi-dub/
Příroda Třeboňska objektivem Jana Ševčíka, díl 41:![]()
"Vedle populárního a všeobecně známého ptáka čápa bílého žije na Třeboňsku ještě jeden druh čápa, čáp černý. Ještě v polovině minulého století byl na Třeboňsku velice vzácný a výjimečně hnízdící. Jeho počty se postupně zvyšovaly, v současní době zde hnízdí okolo 15 párů. Žije skrytě, hnízda si staví ve starých lesních porostech. S větší pravděpodobností se s ním setkáme koncem léta, kdy se na vhodných místech s dostatkem potravy shromažďují před odletem na zimoviště.."
Oslavit svátky jara můžeme letos oslavit i procházkou rozkvétajícím parkem v Auroře.
Je to tady! 🙌 Dnešním dnem odstartovaly nominace do letošního ročníku ankety Strom roku 2023! 😍![]()
![]()
Znáte strom, který si zaslouží pozornost a péči? Nominujte ho do 31. května! ![]()
➡️ bit.ly/nominujte_Stromroku_2023![]()
![]()
Pro letošní ročník máme několik novinek! ![]()
👉 hlasování nebude zpoplatněné![]()
👉 finálových stromů bude 10 (oproti dřívějším 12) 🙂![]()
![]()
Partnerem ankety je minerální voda ONDRÁŠOVKA. 💧
Dnes bylo počasí k třeboñským účastníkům akce Ukliďme Česko - Ukliďme Třeboň, milosrdné, a tak i se slunečními paprsky v zádech jsme vyčistili hráz rybníka Svět a Stezku zdraví. Jako odměnou byl nejen dobrý pocit z vyčištění míst, která jsou všemi hojně navštěvována, ale i možnost bezplatné návštěvy Domu přírody v Třeboni, který ode dneška vstupuje do nové sezóny. Všem účastníkům patří velký dík.
Být v kontaktu s přírodou je možné různými způsoby....v sobotu můžeme společně vyrazit uklidit Světskou hráz a Stezku zdraví a v neděli,, za odměnu, si můžeme vychutnat na exkurzi krásy přírodního parku Homolka - Vojířov.
V okolí Římovské přehrady rostou krásné stromy. V době mimo vegetaci si tak můžeme užívat originálních struktur jejich korun. ![]()
Na trase mezi Svatým Janem nad Malší a Komařicemi nás jako mlčenliví poutníci zaujme několik památných stromů. Teplé jarní počasí se již postaralo o barevnou pestrost v lesních podrostech prostřednictvím nádherných porostů jaterníků či plicníků. Jaro již je tu.
Radostnou zvonkohrou ohlašují kvetoucí porosty bledulí jarních, v lužních lesích v okolí řeky Lužnice, příchod jara do třeboňské přírody.
Příroda Třeboňska objektivem Jana Ševčíka, díl 40: ![]()
"V jarních měsících, v čase, kdy se na obloze objevují první hvězdy, můžeme ve starších lesních porostech zaslechnout tajemné zvuky. Mezi hlasy usínajícího lesa se ozývá nápadné monotonní pískání znějící jako ú či tú. Je to hlas naší nejmenší sovy, kulíška nejmenšího. I když je jenom o trochu větší než kos, je to dokonalý, lovec. Při své hmotnosti asi 50 gramů loví drobné hlodavce i malé ptáky. Hnízdí v dutinách stromů vydlabaných strakapoudy či žlunami. Můžeme se s ním setkat i v těsném blízkosti Třeboně, v Zámeckém polesí, odkud jsou snímky. Není plachý, snese přiblížení člověka na pár matrů."
I v Třeboni mají v letošním roce dobrovolníci možnost se znovu zapojit do úklidové akce Ukliďme Česko![]()
Společně vyrazí v sobotu 1. dubna vyčistit probouzející se přírodu v blízkém okolí Třeboně. Sraz je naplánován na 9 hodinu na nádvoří Městského úřadu. ![]()
Pojďte se s námi projít jarní přírodou, protáhnout si záda při shýbání se pro odpadky a udělat dobrý skutek pro přírodu. Jdete do toho s námi?
I na břehu rybníka Svět, u lázeňského parku Aurory, se můžeme setkat s vrbami jak z obrazů Josefa Lady. Rostou zde vrby, které jsou pravidelně udržovány hlavovým řezem neboli řezem na babku.
Lázně Aurora s okolním parkovým areálem byly slavnostně otevřeny 6. listopadu 1975. Jsou nejmladším nositelem více jak pětisetleté tradice lázeňství ve městě – nejstarší lázně jsou doloženy v polovině 15. století, kdy lázeňskou budovu na Zlaté stoce financoval zámožný třeboňský měšťan Mikuláš Lander. V 19. století to byl další třeboňský měšťan Václav Hucek, kdo k lázeňským kůrám použil na Třeboňsku snadno dostupný prostředek – rašelinu. Malé příměstské lázně učitele Hucka (dnes Bertiny lázně) tedy před téměř čtyřiceti lety doplnila Aurora jako moderní lázeňský komplex, jehož parková část se na ploše bývalých měšťanských luk a polí rozkládá až k břehu rybníka Světa. Park se rozkládá na ploše 40 ha. Autorem vítězného projektu na úpravu parku byla v roce 1974 Zahradní architektura Želešice, hlavní projektantem byl tehdy Ing. V. Sitta, který se podílel i na současných diskuzích o revitalizaci dnes již 48 letého parku. Z hlediska dřevin jsou zajímavostí dvě atria u lázeňské kolonády. Atriu blíže hlavní recepci vévodí katalpa trubačovitá, kryptomerie japonská a smrk ztepilý 'Nidiformis'. Druhé atrium zdobil mohutný jedinec javoru stříbrného, který byl však v r. 2017 pokácen, z důvodu pravděpodobného poškozování budovy lázní kořeny tohoto stromu. Místo javoru byly v tomto atriu vysazeny borovice lesní, jejichž koruny jsou upravovány. A tak pomyslnou třešničkou na dortu v tomto atriu zůstal krásný exemplář javoru japonského, stáří cca 45 let.
Lázeňský park v Auroře se probouzí po zimním spánku k novému životu.V podrostech rozkvétají sněženky, bledule a talovíny, které zde byly v minulých letech zasazeny dobrovolníky. Radostnou zprávou pro milovníky tohoto parku je, že se rostliny na svých nových stanovištích dobře etablovaly a "v lesících" parku obsazují další stanoviště.
Jaro vítej v Třeboni!![]()
Krásní, žlutí poslové jara, talovíny zimní, společně se sněženkami rozsvítily třeboňské zahrádky. Společně s prvními krokusy poskytují včelám a hmyzu první nektar.
Příroda Třeboňska objektivem Jana Ševčíka, díl 39:![]()
"Třeboňské rybníky, obklopené rozsáhlými lesy, jsou ideálním stanovištěm pro vzácného dravce orla mořského. Je zde bohatá potravní nabídka v podobě ryb a vodních ptáků..Orel není příliš dobrý lovec, podstatnou část jeho potravy tvoří nemocní či uhynulí jedinci. Často loví tak, že naletuje na ptačí hejno na hladině. Ptáci většinou vzlétnou, orel pak zaútočí na jedince, kteří z nějakých důvodů nemohou odletět, případně z hladiny sebere uhynulého jedince. Plní tak v přírodě sanitární funkci. Magnetem pro orly jsou vypuštěné rybníky v průběhu výlovů. Zůstane zde množství drobných ryb, druhů, které nejsou předmětem rybničního hospodaření i dalších ryb z různých důvodů uhynulých. Kořistí orlů jsou navíc různí vodní ptáci, kteří na obnaženém dně a mělčínách hledají potravu, případně zde odpočíají. Uvedené snímky orlů jsou z rybníka Koclířov krátce před výlovem, v polovině února 2023. Často se zde zdržobvalo pohromadě.okolo třiceti orlů.
Rybník Koclířov se připravuje na únorový výlov.![]()
Na svých zimních toulkách v okolích třeboňských rybníků se můžeme setkat s šarlatově červenou plodnicí krásné, fotogenické houby ohnivce rakouského (Sarcoscypha austriaca).
Příroda Třeboňska objektivem Jana Ševčíka, díl 38:![]()
"Morčák velký patří mezi těch několik málo druhů ptáků, jejichž stavy se na našem území v posledních desetiletích zvyšují. Téměř až do do konce minulého stoletý byl považován za vzácný druh, který u nás v malém množství zimoval. Prvé hnízdění v Jižních Čechách bylo prokázáno v roce 2008 na Otavě, v následujících letech postupně zahnízdili na dalších lokalitách. Od konce minulého století došlo i k výraznému narůstání početnosti zimujících ptáků. V současné době lze na nezamrzajících vodách s dostatkem potravy tj. drobných ryb pozorovat hejna o počtu několika desítek morčáků."
Radost z rozkvetlých květů si můžeme užívat téměř již měsíc v Komenského sadech, v části pod parkány díky nádherně rozkvetlým vilínům prostředním (Hamamelis x intermedia).![]()
Jedná se o odrůdy:![]()
Hamamelis x intermedia 'ARNOLD PROMISE'![]()
se pokládá za nejbohatěji kvetoucí kultivar vilínu se žlutými, zářivými květy.![]()
Hamamelis x intermedia 'DIANE', který nese spolehlivě nejčervenější květy mezi doposud vyšlechtěnými druhy vilínů.
Výpravit se za královnou noci do parku u Schwarzenbergské hrobky můžete s pracovníky Třeboňské záchranné stanice v sobotu 18.února 2023 Sraz v 17 hod.u kiosku u hrobky ![]()
PS: Zážitekem je i pohled do koruny nádherné borovice tuhé za soumraku či v noci.
Když se to stane, obvykle je to kvůli tomu, že vlastník obsah sdílel jen s malou skupinou lidí, změnil nastavení soukromí, nebo byl obsah odebrán.
Konečně sluneční paprsky rozzářily sněhovou pokrývku a koruny stromů v okolí rybníka Svět a Opatovický.![]()
stromytrebonska.cz/2016/10/04/schwarzenberska-hrobka/
Konečně i na Třeboňsku jsme se včerejší noci dočkali prvního letošního přídělu sněhu.
Nejkrásnějším stromořadím roku 2022 byla vyhlášena Lipová alej na Uhlířském vrchu v Bruntále v Moravskoslezském kraji. ![]()
Jindřichohradecká alej k Polívkám se umístila na pěkném sedmém místě a v Jihočeském kraji zvítězila.🎉🎊 Anketa ALEJ ROKU 2022 má vítěze! 🎊🍾![]()
![]()
🥳😍 Vítězkou za celou Českou republiku, tedy nejoblíbenější alejí za rok 2022, se stává LIPOVÁ ALEJ NA UHLÍŘSKÉM VRCHU V BRUNTÁLE. ![]()
![]()
😍🤩 Vítězové v kraji:![]()
🌳 Jihomoravský kraj: Maloměřická lipová alej na bývalém hřbitově![]()
🌳 Olomoucký kraj: Lipová alej na ulici Svatoplukova![]()
🌳 Vysočina kraj: Alej Lipky v Telči![]()
🌳 Středočeský kraj: Čelákovická alej u mlýnského náhonu![]()
🌳 Jihočeský kraj: Alej k Polívkám![]()
🌳 Hl. m. Praha kraj: Alej legionářů ![]()
🌳 Královéhradecký kraj: Lipová alej ke hřbitovu v Dobrušce![]()
🌳 Ústecký kraj: Topolová alej mezi Drahonicemi a Libyní![]()
🌳 Karlovarský kraj: Alej U Bílé vody![]()
🌳 Pardubický kraj: Dubová alej v krajinářském parku Mošnice ![]()
🌳 Liberecký kraj: Valdštejnská alej v Zahrádkách![]()
🌳 Plzeňský kraj: Alej u minerálního pramene (Dlouhá alej)![]()
🌳 Zlínský kraj: Dobrotické polní stromořadí![]()
![]()
Kompletní výsledky a všechny nominované aleje ankety Alej roku 2022 si můžete prohlédnout na alejroku.cz/2022/vysledky-2022. 😍☺️![]()
![]()
🎉 Vítězům gratulujeme!🍾🥂💚👏![]()
![]()
#arnika #alejroku2022 #alejroku #aleje #soutěž #anketa #výhra #gratulace👏
Chceme-li si užít nádernou přírodu CHKO Třeboňska můžeme dojet vlakem do Mnichu a vyrazit na cca 26 km trasu do Třeboně. Trasa vede nádhernou přírodou Jemčiny, poklidnou oblastí rozsáhlých lesních komplexů na pravém břehu Nežárky. Cestou si můžeme užít třpytících hladin rybníků Holná či Dolní Vydýmač. Třešničkami na pomyslném dortu na této cestě je návštěva Evženova údolí a setkávání s dubovými veterány, pod jejichž korunami nenacházíte slov a cítíte velký respekt a pokoru. Další cesta vede přes malebné Novosedly nad Nežárkou a jako vždy jedinečný Rožmberk a Zlatou stoku, která je v okolí Třeboně obklopena Mokrýma lukama.![]()
stromytrebonska.cz/storage/userfiles/file/trasy/texty/jemcina-velka.pdf![]()
stromytrebonska.cz/…pdf
KAŽDOROČNÍ SČÍTÁNÍ PTACTVA NA KRMÍTKÁCH JE TU. PŘIDÁTE SE I VY?⏰🐦 Ptačí hodinka 2023 - první den sčítání je za námi a další dva nás čekají. Děkujeme všem, kteří se zapojujete. Každé pozorování (včetně těch nulových!) je důležité a pomáhá porozumět zimujícím ptákům.![]()
![]()
🎁 Každý, kdo se zapojí do Ptačí hodinky, se automaticky zařazuje do slosování o zajímavé ceny. Po 15. lednu budeme losovat 15 výherců. A opravdu se máte na co těšit. Podrobnosti na ptacihodinka.birdlife.cz/soutez/![]()
![]()
👏 Velmi děkujeme Plastia CZ a Nakladatelství Kazda za poskytnutí cen.![]()
![]()
📌 Ptačí hodinka: 6.–8. ledna i na vašem krmítku☺️ ptacihodinka.birdlife.cz/
Příchod Třech králů do Třeboně byl dnes ve znamení zrdcadlící se nebeské podívané na hladině Světa.
Třeboňský novoroční ohňostroj 2023 objektivem Jana Ševčíka:![]()
"Při pohledu z dálky byla jednoznačně nejpůsobivější závěrečná jedna minuta. ohňostroje."
Příroda Třeboňska objektivem Jana Ševčíka, díl 37:![]()
"Rozsáhlé polní kultury, z přírodovědeckého hlediska ne příliš atraktivní, se v letech, kdy dojde ke gradaci populací hlodavců mohou stát zajímavou ornitologickou lokalitou. Můžeme zde pozorovat i několik desítek dravců, především druhů, pro které jsou drobní savci převažující kořistí. Na většině lokalit je nejhojnějším dravcem káně lesní, běžná je i poštolka obecná. Nízko nad terénem v charakteristickém kývavém letu letu pátrá po kořisti moták pilich. V některých letech bývá poměrně běžná i severská káně rousná. Další druhy dravců se zde objevují nepravidelně a náhodně, většinou jako jednotlivé exempláře."
Součástí vyhledávané vyhlídky s pohledem na panorama Českého lesa na vrchu Hrádek u Újezdu je "Kozinova lípa", která zde byla vysazena 21. 7. 1935 Místní skupinou rolnického dorostu u příležitosti 240. výročí popravy Jana Sladkého Koziny a 40. výročí odhalení jeho pomníku. Lípa se nachází pod mohylou pomníku a je neodmyslitelnou součástí tohoto, pro Chody vzácného, místa.![]()
www.obecujezd.cz/aktualne/aktuality/osetreni-kozinovy-lipy-na-hradku-63cs.html
Ráno na hrázi rybníka Opatovický v den zimního slunovratu nastupující zimu nezapře.
Pojďme společně podpořit sbírku na nové vybavení ošetřovny v Třeboňské záchranné stanici👍A JE TO TU!![]()
Sbírka na nové vybavení ošetřovny v Třeboňské záchranné stanici právě vypukla!![]()
![]()
Přidáte se? ![]()
PROSÍME O LASKAVÉ SDÍLENÍ!![]()
![]()
A děkujeme bance ČSOB a.s., že náš projekt zařadila do kampaně "ČSOB Pomáhá regionům"![]()
![]()
youtube.com/@trebonskastanice
Příroda Třeboňska objektivem Jana Ševčíka, díl 36: "Staré stromy.![]()
Stromy v průběhu celého života zaujímají zásadní roli ve vytváření biodiverzity. Především v posledních fázích, během postupného odmírání a konečného rozkladu jsou na ně vázána početná společenstva dalších organismů. Ta se pochopitelně kvalitativně i kvantitativně během času mění. Proto, aby nezanikla je nutné ponechat v krajině dostatečné množství stromů až do konečného rozkladu. Což je také důvod, proč jsou na hrázích třeboňských rybníků vidět torza stromů ať již stojící či položená na zem. Stojící suché stromy jsou udržovány tak, aby nemohlo dojít ke zranění procházejících osob. ![]()
Mohutné, stále živé staleté stromy se spoustou dutin a odumírajícím dřevem by se daly s trochou nadsázky nazvat zoologickou zahradou. Najdeme zde množství druhů brouků v různých fázích vývoje. Larvy jsou často úzce potravně vázány na určité části potravního spektra od vrcholových, tenkých a suchých větví až k rozkládající se dřevní hmotě v kořenovém systému. Vedle brouků zde najdeme zástupce mnoha dalších systematických skupin bezobratlých, stonožky, škvory, rusy, ploštice, pavouky a další. Ti mohou být částí potravy zde žijících drobných ptáků, z nichž někteří v dutinách hnízdí. Hnízdí zde i několik větších ptačích druhů, v polootevřených dutinách i naše největší sova výr velký. Ze savců dutiny obývají netopýři či kuny. V dutinách mezi kořeny se mohou vyskytnout ježci, myšice, liška nebo jezevec. Najdeme zde i některé plazy a obojživelníky. ![]()
A kromě toho, pohled na přírodními živly doladěné torzo staletého velikána, navíc na vrcholku ozdobeném sedícím orlem, většinu z nás pohladí po duši."
Když se "nekonečný" rybník Rožmberk chystá ke spánku, tak je to náramná podívaná.
Když se to stane, obvykle je to kvůli tomu, že vlastník obsah sdílel jen s malou skupinou lidí, změnil nastavení soukromí, nebo byl obsah odebrán.
Inspirativní seminář.Pokud jste se ještě nepřihlásili na seminář "Stromy a hmyz", máte na to poslední dva dny.![]()
A na jaké příspěvky se můžete mimo jiné těšit?![]()
Lukáš Čížek: Stromy v intravilánech - biologický význam![]()
Jiří Rom: Pollarding, torza a vrškové hospodaření se stromy v Praze![]()
Radek Hejda: Legislativní změny a nový biotopová standard AOPK ČR![]()
A samozřejmě mnohem víc...
Příroda Třeboňska objektivem Jana Ševčíka, díl 35: "Říjen, měsíc ve znamení barevného listí a bílých ptačích křídel. Mezi ptáky shromážděnými na polovypuštěných rybnících dominují racci chechtaví, velcí racci ze skupiny racků stříbřitých, volavky bílé a labutě velké."
Povečer ve Vršském doubí, uprostřed království památných dubů má také svou neopakovatelnou atmosféru.![]()
stromytrebonska.cz/2016/10/04/vrsske-doubi-16/
První letošní podzimní mrazivé ráno nad Světem bylo krásným představením. Aneb vodník Kebule už zase vaří po ránu mlhu.
Na konferenci "Jak na klimatické změny - principy a lokální řešení", kterou v Třeboni dne 6.října uspořádalo Město Třeboň ve spolupráci se spol. ENKI, zaznělo spousta zajímavých a inspirativních příspěvků s pozitivními příklady lokálních a nadějných řešení k tématu klimatických změn.![]()
Všechny prezentace z konference jsou k dispozici na: www.mesto-trebon.cz/cz/mestsky-urad-trebon/odbor-zivotniho-prostredi/konference-zmena-klimatu-zme...
Příroda Třeboňska objektivem Jana Ševčíka, díl 34: "Do seriálu objektivem jsme tentokrát nezařadili, jak je pravidlem, některého zajímavého živočicha či rostlinu, ale několik snímků z okolí rybníků z dnešního a včerejšího dopoledne."
Přírodní zahrada, z.s. ve spolupráci s rakouským partnerem Natur im Garten pořádá vzdělávací akci, v rámci které bychom rádi prezentovali důležité téma v péči o veřejnou zeleň. Seminář „Zelené střechy ve veřejné zeleni” se koná ve dnech 17.-18.10.2022 v Třeboni. Registrace probíhá do 10.10.2022 (případně do 12.10. pro účast bez ubytování). Podrobné informace k akci (program, poplatky, přihláška) naleznete ve sdíleném odkazu zde: prirodnizahrada.eu/2022/10/03/seminar-s-exkurzemi-zelene-strechy-ve-verejne-zeleni-trebon-17-18-1...![]()
Těšíme se na vaši účast!
" Trvalková louka" v Třeboni přivítala v teplých tónech podzimních barev tereziánské babí léto.
Již v doprovodu malebných barev podzimu bylo dnes, s veškerou udatností, vysazováno dobrovolníky 50 ks udaten lesních v lázeňském parku Aurory.![]()
Aruncus dioicus, udatna lesní, je naše domácí, nádherná, statná bylina. Od června do konce července kvete dekorativními velkými latami smetanově bílých květů.
Márovců hrušeň v Hrachovištích v roce 2007 obsadila 3. místo v celostátní anketě Strom roku. V následujícím roce byla odborně ošetřena p. Bohdanem Chadtem. Viditelně tato stromová veteránka poté "pookřála" a tak stále majestátně "kryje záda" sousední, stařičké kolně.![]()
stromytrebonska.cz/2016/10/04/hrusen-hrachoviste/
I dnešní podvečerní představení nad Světem se odehrávalo v barvách zapadajícího slunce, s hudebním doprovodem bubnujících dešťových kapek do vodní hladiny.
Dnešní proměnlivé počasí bylo zručným stavitelem duhového mostu nad Světskou hrází.
Když se to stane, obvykle je to kvůli tomu, že vlastník obsah sdílel jen s malou skupinou lidí, změnil nastavení soukromí, nebo byl obsah odebrán.
Památný Dub u Kouřimské rybárny (Dub Oty Pavla) je krásný solitér rostoucí u samoty u bývalého obydlí převozníka na Berounce.![]()
www.pamatnestromy.cz/pamatne-stromy-kourimec.html
Tajemnou krásu v sobě ukrývá krajinářský park u zámku Vrchotovy Janovice. Je v něm totiž zapsán i příběh jeho poslední majitelky, české šlechtičny Sidonie Nádherné.![]()
www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zamecky-park-vrchotovy-janovice-opravy-zapisnik-sidone-nadherna_2109...
Příroda Třeboňska objektivem Jana Ševčíka, díl 33: "Orlovec říční"![]()
V době jarních a podzimních tahů a výjimečně i v létě můžeme na rybnících spatřit zvláštního dravce. Je trochu větší než káně lesní, má dlouhá, zalomená křídla a převážně bílou spodní část těla. Při pátrání po kořisti létá pomalu, několik desítek metrů nad vodou. Náhle sklopí křídla a s dopředu nataženými pařáty se řítí k hladině. Často zmizí celý pod vodou aby se po chvíli, za clonou vodnich kapek objevil. Loví nejčastěji ryby o velikosti 15 cm, dokáže ale chytit i rybu stejné hmotnosti jakou má on, to, je do 2 kg.![]()
Je to orlovec říční, dravec, jehož podstatnou část potravy tvoří ryby.. Na našem ůzemí patrně nehnízdí, pouze protahuje. V minulosti byl vyhuben, poslední známé hnízdo bylo v roce 1922 na dubu pod hrází rybníka Velký Tisý. Má kosmopolitní rozšíření, obývá okolí vod většiny světadílů , nehnízdí pouze v Jižní Americe a Antarktidě. Orlovec na snímcích lovil 25 srpna na Novém Jezeře u Lutové.
Spolek PRO PŘÍRODU A MYSLIVOST připravil na měsíc srpen 2022 jedinečnou vzdělávací akci – letní akademii na téma „ Trendy v adaptaci na klimatickou změnu a jak vrátit život do krajiny“.![]()
Cílem vzdělávací akce je významným způsobem upozornit na stále prohlubující se problémy aktérů zemědělské krajiny, kdy jejich způsob správy a hospodaření se stává neudržitelným. Ambicí organizátorů je však poukázat na excelentních způsobech správné praxe, jak tyto prohlubující se problémy řešit a zavedená opatření udržitelně spravovat. Akcent bude kladen ne jenom na prezentaci způsobů řešení, ale především na prokázání a demonstrování funkčnosti a dosažení způsobu hospodaření v krajině, která dokáže vedle funkce produkční poskytovat i funkce environmentální a především kulturní.![]()
Akce je určena především všem, kteří:![]()
![]()
- chtějí uskutečnit ve svém bydlišti významnou, pozitivní změnu v ochraně životního prostředí a chtějí již v rámci kampaně k podzimním volbám mít jasno proč, co a jak v oblasti životního prostředí je třeba ve svém bydlišti vykonat (zástupcům místních samospráv, státní správy, kandidátům do zastupitelstev obcí….)![]()
![]()
- zemědělcům a s nimi spolupracujícím osobám (včetně vlastníků a nájemců půdy), kteří chtějí hospodařit udržitelně s cílem aktivního přístupu v oblasti adaptace krajiny na klimatickou změnu![]()
![]()
- myslivcům, ochráncům přírody a jiným aktérům, kteří chtějí zastavit pokles biodiverzity a vrátit život do krajiny![]()
![]()
- poradcům, akademickým a výzkumným pracovníkům, studentům a![]()
![]()
- jiným, kterým není stav životního prostředí lhostejný a chtějí uskutečnit reálnou změnu.![]()
![]()
![]()
![]()
Přijměte prosím tímto pozvání na výjimečnou vzdělávací akci v prostředí Kyjovského Slovácka (Moravského Toskánska), které bylo právem renomovaným časopisem Condé Nast Traveller zařazeno mezi 50 nejkrásnějších míst na Zemi
Svanetie je nádherná horská oblast na severním okraji Gruzie. Zdejší krajinu drží v pevném objetí pohoří Kavkazu. I v těchto drsných podmínkách věrně doprovází úzké cestičky, květnaté louky či strmé skály unikátní stromy.
Tichým kazatelem je památný dub rostoucí nedaleko poutního kostela Zasnoubení Panny Marie ve Mláce. ![]()
stromytrebonska.cz/2016/10/04/dub-mlaka/
Více jak 400 let stará lípa velkolistá ( Tilia plathyphyllos) o obvodu kmene 465 je příjemnou dominantou osady Stará Pasečnice v obci Pasečnice jižně od Domažlic.![]()
Nealeko odtud, ve svahu kopce Salky (620 m n.m.) se nachází jeskyně Salka, kde se v 17 století těžila kyzová břidlice.![]()
www.pasecnice.cz/fotografie/salka-zatopena-stola-13528-12
Na cestě kolem Světa nás u Spolského mlýna zaujme krásný solitér lípy - Strom svobody, pod jejíž korunou je ukryta kaplička postavená v r. 1882 majitelem mlýna Josefem Fujanem.![]()
stromytrebonska.cz/2016/10/04/lipa-svobody-u-spolskeho-mlyna/ ![]()
Nedaleko odtud, směrem ke Spolí, se nachází přírodní rezervace V Rájích. Její hranici tvoří částečně bývalý, v současnosti nevyužívaný a částečně zazemněný náhon Spolského mlýna, zbývající hranice je tvořena hranicí lesa. Rezervace je ohraničena nízkým, ale zřetelným terénním stupněm, pod nímž je naúzemí PR pásmo pramenných vývěrů. Nejcennější část PR tvoří komplex rašeliništní a slatinné vegetace obklopené fragmenty bezkolencových luk. V bylinném patru dominují druhy suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum), hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba), ostřice prosová (Carex panicea). Významný je zde také výskyt rosnatek - rosnatka anglická (Drosera anglica), r. prostřední (D. ![]()
intermedia), r. obvejčitá (D. x obovata), hojná je r. okrouhlolistá (D. rotundifolia).![]()
zp.kraj-jihocesky.cz/plany-pece-okres-ceske-budejovice.html
Hledá se ropucha zelená, krasavice mezi našimi žábami. ![]()
Pomozte zmapovat výskyt tohoto silně ohroženého druhu na Třeboňsku.
Příroda Třeboňska objektivem Jana Ševčíka, díl 31: "Kuna lesní je plachá šelma s převážně noční aktivitou. Přesto, že je poměrně hojná a často žije v blízkost člověka, spatříme ji málokdy.. O jej přítomnosti svědčí spíše nález trusu nebo stop. Mladou kunu na snímku jsem vyplašil na hrázi Nového Hospodáře. Okamžitě vyběhla po kmeni mohutného dubu a zmizela v jeho dutině. Po chvíli ale zvítězila nad opatrností její zvědavost. Vystrčiia na několik vteřin hlavu aby zjistila, co jsem to zač.![]()
Na našem území žijí dva druhy kun. Lesní a skalní. Rozeznáme je především podle zbarvení, kuna lesní má mimo jiné náprsenku zbarvenou do žluta."
Pokračování letního příběhu trvalkového záhonu v pískovém mulči u lázní Aurora v Třeboni. Záhonu, který si žije svým vlastním, prérijním životem....
V rámci projektu „Městská zeleň“ jste srdečně zváni na seminář s exkurzemi „Trvalky ve veřejné zeleni“.![]()
Sdružení Přírodní zahrada, z.s. („Příroda v zahradě“ Česká republika) pořádá ve spolupráci s rakouským partnerem „Příroda v zahradě“ Dolní Rakousko tuto dvoudenní vzdělávací akci o údržbě veřejné zeleně.![]()
Trvalky dokážou zdobit image měst a obcí a při dobrém plánování umožňují rozsáhlou, ekologickou péči s nízkými náklady.![]()
Na této akci jsou přednášky doplněny prohlídkou úspěšných trvalkových výsadeb v jižních Čechách.
Když se to stane, obvykle je to kvůli tomu, že vlastník obsah sdílel jen s malou skupinou lidí, změnil nastavení soukromí, nebo byl obsah odebrán.
POZVÁNKA NA KOMENTOVANOU PROCHÁZKU KVETOUCÍMI LOUKAMI PARKU LÁZNÍ AURORA s Mgr. Rostislavem Černým CSc.![]()
VE ČTVRTEK 9. 6. 2022, v 16:00 HOD. ![]()
SRAZ u panoramatického venkovního výtahu lázní Aurora.
1. června byla v prostorách Zámecké galerie v Třeboni zahájena výstava "Tady orel ....", záběrů orlů mořských, tak jak je na svých fotografií zaznamenali fotografové Jan Ševčík a Josef Hlásek. Nalezneme zde také unikátní fotografie, které se týkají návratů orlů na Třeboňsko. Krátká upoutávka slovy Jana Ševčíka jistě napoví jedinečnost této výstavy: "Třetího března roku 1984 jsem při cestě po hrázi rybníka Podsedek v Chlumské rybniční soustavě zaslechl orlí volání. Hlas se opakoval, několikrát se ozval z přibližně stejného místa, z těžko přístupného, starého lesního porostu v močálu pod hrází rybníka. Protože do korun mohutných smrků bylo nejlépe vidět z větší dálky, přešel jsem ne hráz mezi rybníky Podsedek a Humlenský, asi 500 metrů daleko od místa, kde se ozývalo orlí volání. Pomalu jsem dalekohledem p projížděl po vrcholcích stromů a najednou jsem uviděl něco, co mne šokovalo. Mezerou mezi korunami jsem spatřil smrk, ve vidlici jeho dvojitého vrcholu bylo posazeno hnízdo a přes jeho okraj vyčníval orlí hlava s jasně žlutým, mohutným zobákem. S největší pravděpodobností jsem právě spatřil to, co v Čechách bylo naposled k vidění před více než stopadesáti lety." ![]()
Výstava zde potrvá až do 26. června.![]()
vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2000/cislo-2/navrat-orlu.html
Příroda Třeboňska objektivem Jana Ševčíka, díl 30: "Jedním z mála ptačích druhů, jejichž početnost se na našem ůzemí zvyšuje, je dudek chocholatý. V minulosti to byl běžný druh, přibližně v polovině minulého století téměř vymizel. Jeho návrat souvisí se změnami hospodaření, především s obnovou pastvin.![]()
Dudek se živí převážně hmyzem a jeho larvami, které sbírá na zemi. Hnízdí v různých dutinách, pár na snímcích krmí svá mláďata v dutině dubu na okraji Majdaleny."
Od fotograva Jana Ševčíka jsem několikrát slyšela větu: "Králem honu je ten, kdo vyfotí orla". Zcela jistě je KRÁLEM výstavy "Tady orel....", která je již připravena v Zámecké galerii v Třeboni od 1. do 26.června již nyní právě Jan Ševčík. Určitě se máme na co těšit.....
Chodník ze širkospárové dlažby plný mateřídoušky po 4 letech od založení a plného provozu u ZŠ Sokolská v Třeboni se po roce opět zbarvuje do fialové a bílé barvy a tak krásně voní.....
Při procházce Komenskými sady v Třeboni Vás dnes možná zaujme plošina u borovice vejmutovky, z níž zaměstnanci firmy sbírají pyl z květů pro farmateutický![]()
průmysl, kde se z něj pak vyrábí testy a léky pro alergiky.
Období kvetoucích orchidejí začalo i na Třeboňsku. Prstnatec májový / vstavačovec májový DACTYLORHIZA MAJALIS patří mezi ohrožený druh naší flóry. V ČR je tento druh nejrozšířenější z prstnatců. Dříve rostl na každé vlhčí louce, bohužel v současné době je už také vzácností. Tato vlhkomilná vytrvalá bylina, obvykle roste ve větším množství pohromadě.
Když se to stane, obvykle je to kvůli tomu, že vlastník obsah sdílel jen s malou skupinou lidí, změnil nastavení soukromí, nebo byl obsah odebrán.