Obvod: 320
Výška: 43
V národní přírodní rezervaci Stará řeka se u pravého břehu řeky nad mostem mezi samotami U Bouckých a U Dušáků zachoval velmi pěkný starý pralesovitý porost. Je zde mezi mnoha říčními rameny několik ostrovů, mezi nimiž lze často přejít jen po mohutných kmenech padlých stromů, nebo v zimě po ledě. K mostu dojdeme od Třeboně po žluté turistické značce. Velké stromy jsou hned za mostem vpravo asi 100 m od cesty na prvním z ostrovů. Na straně ostrova nejblíže cestě zaujme rozlámané trouchnivějící, ale stále velmi mohutné torzo dubu už bez kůry (o = 569, v cca 7 m). Okolo je několik borovic lesních (Pinus sylvestris). Jedna z nich již leží padlá. Tato, s obvodem u země 275 cm právě rozlámala popsaný dub. Dále na jih je několik smrků ztepilých (Picea abies), dva největší mají obvod kmene 357 a 350 cm. Vysoké jsou cca 46 m.
Ještě o kousek jižněji, pořád na témže ostrově roste velká jedle bělokorá (Abies alba). Má malé kořenové náběhy a kmen mírně nakloněný na východ s obvodem 320 cm. V současné době je v dobrém zdravotním stavu. Je to nejmohutnější nám dosud známá jedle.
Na tomto ostrově jsou další velké stromy, například borovice na jižním konci západního okraje ostrova (asi 40 m západně od jedle) má obvod 281 cm. Nejmohutnější jednokmenná borovice lesní (Pinus sylvestris), kterou dosud na Třeboňsku známe, roste ale nedaleko. Nalezneme ji cca 50 m severovýchodně od jedle, za ramenem (už ne na ostrově, ale ze směru od cesty také za vodou), mezi ramenem a vyschlou stokou (roste v jejím břehu), v rohu smrkového porostu. Má malé kořenové náběhy, mírně prohnutý kmen má obvod 305 cm. Kmen je ve spodní 1/3 hladký, dále na něm nalezneme zbytky větví a až nahoře je malá koruna.
Dále na jih za stokou roste ještě smrk ztepilý (Picea abies) s obvodem 380 cm. Popsané zde není všechno. V tomto nepřehledném území je totiž stále co objevovat.
Na protějším, levém břehu je u samoty U Bouckých (od ní směrem k mostu) pár kořenových náběhů po 2. největším dubu Třeboňska – podle článku Dr. Ambrože z roku 1926 (v časopise Krása našeho domova, Praha, 18: 117 – 121).
Do národní přírodní rezervace Stará řeka je vstup veřejnosti zakázán, a tak jsou tyto stromy uvedeny v našem průvodci hlavně pro úplnost a pro zajímavost.
Asi 1,5 km severně, u severního konci hráze Nového Spáleného rybníka (na suché straně hráze asi 20 m východně od výpusti) roste dub s rovným silným kmenem s velkou vyhořelou dutinou. Má obvod 607 cm. Ve dvojici s ním je zde velmi nakloněný dub s obvode 487 cm.
O oblasti
Nová řeka
Rybník Rožmberk je bezesporu vrcholem rybníkářského díla Jakuba Krčína z Jelčan. Když se pouštěl do stavby největšího rybníku, věděl už ze zkušenosti velmi dobře, že nemůže Lužnici jen tak postavit do cesty hráz. Lužnice má velké povodí a silné deště v Novohradských horách znamenají, že do tří dnů teče korytem obrovské množství vody. Aby ochránil stavbu před náhlými záplavami, dal vybudovat v letech 1584-1590 odlehčovací kanál, který by pomohl regulovat vodu přicházející na Rožmberk z Lužnice a 14 km dlouhým kanálem ji svést do Nežárky. Zřejmě už tehdy věděl, že povodně na Lužnici a na Nežárce nepřichází současně, takže vybudoval stoku schopnou odvést cca 1/3 průtoku stoleté povodně –cca 60 m3/sec. Nová řeka Lužnice v prostoru tzv. Rozvodí. Zatímco levý (západní) břeh je zpevněn hrází, pravý břeh slouží k rozlití nadbytečné vody do tzv. novořeckých močálů – ty umožnily obrovskou retenční schopnost Nové řeky. Při vysokém stavu vody zde Nová řeka vytvářela „rybník“, někdy označovaný jako Novořecký, jindy Dlouhohrázský. Hráz byla nutná, aby se vodě zabránilo prorazit si cestu do rybníka Vdovce (jeho původní plochu dnes zaujímají rybníky Vitmanovské soustavy) a dále do Rožmberka. Díky hrázi lze odtok regulovat Splavem a několika výpustěmi. Hráz byla podle zvyklosti osazována duby, aby lépe držela. V listopadu 1585 voda z Nové řeky poprvé vtekla do Nežárky a jak Krčín přiznal v dopise Petru Vokovi z Rožmberka: „mnohé šediny mu přidala“. Novou řeku definitivně dokončil hradecký hejtman a rybníkář Jan Zelendar z Prošovic až po dokončení Rožmberka a odchodu Krčína z rožmberských služeb. Roku 1857 byla Nová řeka prohlášena soukromým majetkem třeboňského panství, a od r. 1866 kdy byl postaven samočinný jehlový jez na mláckém mlýně, po ní bylo také plaveno dříví v režii panství. Novořecký systém je důmyslný, přesto v minulosti několikrát náporům vody povolil. Žádná navážená hráz nevydrží, když hladina vody sahá až k její koruně. Tak se roku 1670 protrhla u jednoty Leština, v létě roku 1730 se za náhlé velké vody z Rakouska voda přelila přes hráz a ta se na dvou místech u jednoty Bernard zbortila, za velké povodně 1890 se hráz protrhla dokonce na čtyřech místech. Poté, co se historie opakovala i v roce 2002, bylo těleso hráze v celé délce zpevněno larzenovou stěnou.