- Poškozování podzemní části – hluboká orba, stavební a výkopové práce v těsné blízkosti stromů, navýšení terénu, změna vodního režimu půdy, kontaminace půdy např. zasolením, atd.
- Poškozování nadzemní části – mechanické z nedbalosti i úmyslné, stromy se často poškozují i neodbornými zásahy v korunách.
- Často dochází k poškozování stromů stále více používanými herbicidními přípravky. Bohužel návody k používání jsou nedostatečné, proto na základě vlastních výzkumů (z r. 1996) pociťuji potřebu se zmínit o zásadách jejich používání.
Běžnou praxí při likvidaci nežádoucích stromových náletových a zmlazujících dřevin, keřů a vzrostlých stromů je postřik na list či natírání živých řezných ploch pařezů a pařízků herbicidním roztokem. Ne vždy je však pamatováno na riziko poškození ponechávaných (cílových) dřevin následkem rozvedení herbicidu vodivým systémem prostřednictvím kořenových srůstů u dřevin stejného druhu. Často nebývá pamatováno i na existenci kořenových výmladků. Nejvíce srůstají listnaté stromy s měkkým dřevem (lípa, osika, vrba, střemcha, a další). Není výjimečné vidět zavalující smrkový pařez, což je důkazem, že i jehličnaté stromy srůstají. Prakticky např. lipový porost může mít jeden vzájemně propojený kořenový systém.
Z TOHO VYPLÝVÁ PRAVIDLO:
Nenatírat (nepostřikovat) pařezy a pařízky (výmladky) vedle ponechaných
cílových dřevin stejného druhu. Při výpočtu vzdálenosti sečteme výšku káceného a výšku sousedního cílového stromu (dřeviny). Důležité je, aby se v žádném případě nepoužívala chemie na likvidovanou dřevinu v případě možného dotyku v kořenovém systému se sousední cílovou dřevinou stejného druhu.
Bohdan Chadt
Revitalizace stromů a krajiny, kompoziční úpravy – návrhy realizace