Obvod: 590
Výška: 26
O oblasti
Žižkův dub je podle pověsti místem, kde se scházel mladý Jan Žižka z Trocnova se svou lapkovskou skupinou. Dělili se zde o kořist a smlouvali další výpady proti Rožmberkům. Proč vlastně? V čele husitů stanul Jan Žižka z Trocnova stanul až ve věku šedesáti let. Co vlastně všechno dělal předtím, zůstane vždy tak trochu záhadou. Zeman z Trocnova zřejmě neměl na růžích ustláno – dospíval v těžké době. V zemi zuřil domácí konflikt mezi českým králem Václavem IV. a jeho odpůrci ze strany mocné šlechty. Podle očekávání stáli proti králi i mocní Rožmberkové. Obě strany se vzájemně napadaly a drobná šlechta, která v těch letech často přišla o poslední majetek se přidala na tu nebo onu stranu. Také Jan ztratil svou „spořádanou“ obživu v Trocnově a stal se někdy před rokem 1406 lapkou – s kým se spolčil jisté není, nicméně víme kdo mu byl úhlavním nepřítelem – Rožmberkové. Žižkova družina možná sestávala z dobré společnosti dalších příslušníků zchudlé šlechty, nicméně zcela neušlechtile kradli a s chutí napadali území, které patřilo Rožmberkům. Aby si však nezadala jejich čest, psali Rožmberkům tzv. opovědi, listy v nichž čestně protivníkovi vypověděli válku, jako by za nimi stála celá armáda. Scházeli a skrývali se pak v lesnatých oblastech od Kaplice až po Třeboň. Žižkův dub měl tu výhodu, že tehdy neležel na rožmberské půdě. Koho rožmberští chytili, skončil na popravišti, předtím ale často na mučidlech prozradil, co jen mohl, a mluvil i o Žižkovi. Vše bylo zaznamenáno do Popravčí knihy rožmberské. Domácí válka se pomalu uklidňovala, všichni se pomalu smiřovali, a pro lapky začaly těžké časy. Jan Žižka to pochopil, s nepřáteli se usmířil a roku 1409 získal milost krále Václava IV. a jižní Čechy opustil. Když se o mnoho let později s husity do jižních Čech vrátil o smír vyjednával mocný Rožmberk.
Velechvínské polesí patřilo v minulosti k hlubockému panství. Rozsáhlý lesní komplex významným způsobem přispíval k výnosu jeho hospodářství. Žižkův dub v lese zvaném Provodov rostl původně na volném prostranství podél potoka, na němž byla v minulosti kaskáda rybníčků Čapkovský, Hořejší Tomášovský, Dolejší Tomášovský a Dolní Klabochovský. Katastrálně tato oblast náležela k Hůrkám u Lišova, majitelem pozemků bylo schwarzenberské panství Hluboká.