Obvod: 594
Zajímavé duby letní (Quercus robur) můžeme najít v okolí Zadního Dvora, kam se dostaneme některou z cest přes lesy, nebo po loukách od největšího dubu na Třeboňsku (od Jemčiny). Půjdeme-li po loukách po pravém břehu řeky Nežárky (nebo se můžeme vydat od Jemčiny po žluté turistické značce směrem na Evženovo údolí).
Dub s velkými kořenovými náběhy roste ve dvojici s menším stromem. Díky oněm mohutný kořenovým náběhům má dub tak velký obvod ve 130 cm, výše kmen tak mohutný není. Dole na kmeni jsou jizvy, pak se kmen větví na pěknou pravidelnou kulovou korunu. Jen některé slabší koncové větve jsou suché. Má kmen s obvodem 594 cm a pěknou, pravidelně větvenou, kulatou korunu.
O oblasti
Hospodářský dvůr na břehu Nežárky je doložen už v 16. století, kdy se označoval jako Velhartický (Bernartice). Teprve později se ujalo jméno Zadní dvůr. Hospodářský dvůr patřil k jindřichohradeckému panství, tedy pánům z Hradce, později Slavatům a nakonec rodu Černínů.
K jednotlivým dubům volně rostoucím v lukách v okolí Zadního dvora je třeba poznamenat, že je zde krajina silně poznamenaná regulací řeky Nežárky na počátku 20. století. Mnohé z dubů, která dnes rostou v louce tak vlastně původně rostly na břehu řeky.
Dvůr obhospodařoval okolní půdu tedy pole, louky a pastviny. S lukami u řeky Nežárky je spojena pověst o divoženkách. Divoženky bývaly prý velmi nebezpečné sekáčům, kteří přicházeli na sena k nežáreckým břehům. Navečer k nim divoženky přicházely a braly je do tance. Tančily s nimi tak dlouho, až sekáč v jejich náručí vypustil duši. Sekáči se jich báli, a tak když se večer chystali ke spánku, utvořili kruh tak, že si hlavou lehali na sousedovy nohy, takže jejich nohy byly schované pod těly. Kdysi prý k nim, takto spícím, přišla divoženka. Hleděla na ně, kroutila hlavou a divila se: „Čtyři hlavy, žádné nohy. Pamatuju tady jednou pole, dvakrát les, ale toto jsem neviděla až dodnes.“