Obvod: 619
Výška: 20
Krčínův dub letní roste asi 1 km jihovýchodně od Třeboně na hrázi bývalého rybníka Hradeček, nedaleko mostu přes Podřezanskou stoku. Z Třeboně se k němu dostaneme od Zlaté stoky březovou (Šustovou) alejí.
Místy mechem porostlý kmen je od asi 0,5 m nad zemí ztloustlý, má soudkovitý tvar. Bývá to způsobeno špatným růstem, lidé si to však pěkně vysvětlili pověstí. Ve stromě jsou chodbičky od larev brouka tesaříka obrovského (Cerambyx cerdo) podobně jako na mnoha zdejších starých dubech. Strom má stále celou korunu a je v dobrém zdravotním stavu.
Na hrázi bývalého rybníka Hradeček, zejména u jejího severovýchodního konce (cca 900 m od Krčínova dubu směrem ke Kopečku) rostou i další velké duby. Mohutný (obvod kmene 564 cm) je už polosuchý, dutý dub proti odbočce žluté značky z hráze do lesů.
Pověst o Krčínově dubu
Krčínova duše po smrti nenašla pokoje. Jako trest za bezohledné zacházení s lidmi oral s ním čert s devítocasým pekelným bičem noc co noc hráze rybníků, které za života zakládal. Za sychravých temných nocí se kvílení Krčína, zapřaženého řetězem v pluhu, neslo přes vody až k Třeboni a v praskotu větví statných dubů zaslechli mnozí noční opozdilci zvuky pekelného biče. Jedné deštivé noci, kdy lijavec bičoval vodní hladiny, zbloudil ďábelský oráč v hustém dešti a pohnal Krčína na hráz rybníka Hradečku. V tu chvíli se Krčínův řetěz rozpadl a pekelný pluh se navždy zastavil. Protože Hradeček Jakub Krčín nezakládal, kletba byla zlomena. Čert naposledy zlostně zařval, až na rybníce poplašeně vzlétli kvakoši a zmizel v pekelné bráně. Z kroužků řetězu poutajícího Krčína na paměť čertova omylu vyrostly duby. Nejmohutnější dub celým svým kmenem tento kroužek řetězu připomíná.
O oblasti
Původní rybniční hráz Hradečku najdeme na jihovýchod od Třeboně, na jižním až jihovýchodním konci třeboňských Mokrých luk. Rybník navrhoval zřídit již Štěpánek Netolický, vyměřen byl ale až roku 1544 fišmistrem Jarohněvem Sádlem z Vrážného a stavět ho začal až Mikuláš Ruthard z Malešova roku 1566. Stavba se ale nedařila, protože rybník byl založen na neúnosné rašelině, hráz promáčela a bortila se. Nakonec Hradeček dokončil až Jakub Krčín z Jelčan. Avšak potíže s ním měl i on – nejen se stabilitou hráze, ale i s dostatkem vody k jeho napuštění. Roku 1573 se dokonce Krčínovi část hráze jak píše „u šibenice“ blíže Kopečku sesula. Opět se protrhla v roce 1602 a o dva roky později byla za velké vody tak poničena, že musela být znovu s velkými náklady opravována. Za třicetileté války tento příliš velký rybník (688 ha) zpustl a jeho dno se využívalo jako pastvina. Obnoven byl teprve za Schwarzenberků v letech 1681-1684. Přesto užitek z Hradečku nebyl nikdy velký – rybník se špatně napouštěl a jak je dnes vidět v početných stokách, které protínají jeho tehdejší dno, voda byla výrazně železitá, a také chladná. Hradeček je jedním z rybníků, které svou existenci neobhájily. Roku 1726 byl vysušen na louky a definitivně zrušen před rokem 1779. Dnes je jeho dno kompletně zalesněno a odvodňováno hustou sítí stok, které dále směřují přes Mokrá luka do Rožmberka. Místo má jméno starého původu. Nejpravděpodobnější se zdá verze, že název pochází od předsunutého opevnění v místech, kde později bydlel jednotář Hradečník.