Vrba bílá „smuteční“ (Salix alba ‚Tristis‘)
White Willow ‚Tristis’/Silber-Weide ‚Tristis‘
Vrba bílá roste v celé Evropě a severní Africe jako jeden ze základních stromů evropských lužních lesů. Její měkké bílé dřevo se mimo jiné v Británii používá na výrobu kriketových pálek. V roce 1838 byla z kůry vrby bílé poprvé izolována kyselina salicylová, z níž byl o padesá let později syntetizován první aspirin. I tak běžný strom jako vrba bílá, může dorůstat obdivuhodných rozměrů: největší vrba bílá v ČR, roste v Tachlovicích u Prahy a má obvod kmene 688 cm (největší vrba bílá Třeboňska zde v Komenského sadech má obvod kmene 654 cm). Šlechtěnec – smuteční vrba pochází z Francie, kde je doložen roku 1815. V éře romantismu se její „zádumčivá“ rozložitá koruna vyskytovala v téměř každém krajinářském parku. Kůra větví má výrazné žluté zabarvení, které vyniká i v zimním období, kdy je strom bez listí. Smuteční vrba roste poměrně rychle a brzy vytváří širokou korunu, ve stáří je však její křehký kmen ohrožován silným větrem a těžkým sněhem.