Bříza bělokorá (Betula pendula)
European White Birch/Hänge-Birke
Rašící březové větvičky ohlašují u nás neodvratně příchod pravého jara. I proto měla bříza v naší lidové kultuře nezastupitelnou úlohu. Březové větve sloužily k vymetení zimy z chalupy a vyhnání dobytka na první jarní pastvu. Bříza je prostě strom jehož přítomnost pomáhala lidskému rodu po staletí přežívat. Listy a pupeny mají všestranné léčivé účinky. Kůra, která díky vysokému obsahu dehtu hoří i mokrá, sloužila k výrobě věcí denní potřeby, obutí, i jako psací látka; v nouzi je i částečně poživatelná (kéž nás to nepotká). Strom roní sladkou mízu, ze které se vyrábí březový sirup. Bělokmenné břízy prý působí nanejvýš uklidňujícím dojmem i na silně apatické a předrážděné osoby. Přepracovaným a vyčerpaným lidem se doporučuje pod břízou spát. Dřevo má příjemnou světlou barvu a je svým charakterem vhodné k řezbaření, není ale příliš trvanlivé. Bříza bělokorá je domácím evropským druhem. Typicky bělostný kmen má ve starším věku rozpraskaný hlubokými černými rýhami. Naše největší bříza v Jedlové v Orlických horách má obvod kmene 295 cm. Není tedy žádným přeborníkem vzrůstu – průměrně dorůstá výšky 25 metrů, za to je nesmírně odolná. Snáší dobře chudé půdy i silné sluneční záření a mráz, takže je schopná žít ve vysokých horských polohách stejně jako na zpustlých kulturních půdách, kde působí jako kolonizační dřevina.