Obvod: 293
Výška: 13
Hrušeň obecná roste na východním konci obce Hrachoviště. Jedeme-li od Třeboně, je to asi 50 m za odbočkou silnice na Cep, těsně u dřevěné kolny vlevo od silnice.
Kmen má nevýrazné kořenové náběhy a obvod kmene 293 cm, který se směrem nahoru ve 3,5 m rozšiřuje v boule a větvení (malá větev na jih, silná na sever, ořezané na západ aj.) a dvojí se. Plody má tato hrušeň malé, ale sladké a dobré.
Paní majitelka z protějšího domu uvedla, že její 90ti letá babička říkávala, že tato hrušeň byla už takto velká, když byla ona malou holčičkou.
Ves Hrachoviště je poprvé zmíněna v listině z roku 1366 o zakoupení poloviny Třeboně bratry z Rožmberka od pánů z Landštejna. O deset let později věnovali Rožmberkové polovinu Hrachoviště v Třeboni nově založenému augustiniánskému klášteru a ke klášternímu statku patřila po celou dobu působení Augustiniánů v Třeboni. Podle urbáře z roku 1379 to byla část vsi „vlevo“ od cesty. Druhá polovina zůstávala nadále rožmberským zbožím. Velký hrachovišťský rybník se připomíná poprvé roku 1511. Nejhorší časy přišly na Hrachoviště za třicetileté války – v roce 1625 zůstaly z původních 14 statků obydlené jen 4. Éru klášterní správy poloviny Hrachovišť ukončily josefínské reformy a poslední vrchností před zrušením poddanství se pro hrachovišťské se stali Schwarzenberkové.
Těžké časy třicetileté války přežilo jako jedno z oněch čtyř i hospodářství rodu Márovců, rodiny písemně doložené v Hrachovištích roku 1557, ale usazené zde zřejmě daleko déle. Zajímavostí je, že Márovec je alternativou příjmení Moravec – tím býval v Čechách označován člověk, který pocházel z Moravy. Na pozemcích rodiny Márovců, před stavením čp. 7 v těsné blízkosti silnice roste hrušeň, která v roce 2007 získala třetí místo v celostátní anketě Strom roku. Dění kolem prastaré hrušně, které si do té doby málokdo všiml, potěšilo nejen rodinu, ale semklo nebývalým způsobem celou obec. Na strom, který vrátil sílu do života devadesátileté babičce Jiřího Márovce, se jezdili dívat lidé z celého okolí.