Obvod: 441
Výška: 25
Dub letní roste u pravého okraje silnice z Třeboně do Domanína (asi 2 m od silnice za příkopem) u bývalého dvora Vrchy (zbořeného v roce 2004 kvůli stavbě lázní), je krajinnou dominantou neboť jeho veliká koruna je vidět z dálky.
Tento dub nás zaujme ani ne tak mohutností kmene, ale spíše celkovým vzhledem a umístěním v krajině. Již z dálky nás upoutá velmi pěkný tvar koruny tohoto stromu. Dub má dole malé kořenové náběhy, kmen mírně nakloněný na jihovýchod, ve spodní části s boulemi a s novými výmladky. V asi 8 – 9 m se kmen dělí na větev na jihozápad a pokračování kmene na severovýchodě, který se po cca 1,5 m vidličnatě větví, oba terminály se dál větví. Strom má velkou válcovitou korunu. Je zdravý, pouze některé koncové větve jsou suché.
O oblasti
Dub letní u silnice do Domanína je pravděpodobně pozůstatkem prastaré aleje. V době existence hospodářského dvora Vrchy rostl na pozemcích dvora a kolem něj směrem k Církvičnému rybníku polní cesta.
Vrchy byly hospodářským dvorem, a to již za Viléma z Rožmberka.Vznikly zřejmě v době stavby rybníka Světa. V místech budoucího rybníka bylo totiž třeba zbourat celé předměstí, jehož součástí bylo kromě kostela se špitálem a řadou domů i hospodářský dvůr. Dvůr byl tedy přestěhován na vyvýšené místo nad úrovní rybníka. Ač byl brzy rozšířen a vylepšen (1590), zůstaly budovy dřevěné a nijak honosné. V době českého stavovského povstání stejně jako většina ostatních hospodářských dvorů a mlýnů do základů vyhořel, dobytek byl rozehnán a rozkraden vojáky. Když se situace poněkud uklidnila, dvůr byl obnoven a později se dočkal i zděných budov. Na dvoře Vrchy se choval hovězí dobytek, koně i ovce, a to vše se popásalo v okolí dvora. Právě na pastvinách přežily a narostly do úctyhodných rozměrů duby, které máme dodnes možnost v okolí spatřit. A je jich tu jen zlomek původního počtu. Schwarzenberkové vlastnili Vrchy až do vzniku Československé republiky, ale po tzv. pozemkové reformě přišli o množství pozemků včetně tohoto dvora a okolních pastvin. Duby stály dál a již tehdy byly obyvateli považovány za památné a byly častým předmětem obdivu prvních „turistů“ přijíždějících do Třeboně. Noví majitelé dvora se ale k dubům postavili jinak a roku 1927 je začali pomalu likvidovat. Místní si nenechali toto počínání líbit a na Správu státních rybníků přišlo následující upozornění. „V bezprostřední blízkosti města Třeboně, a sice mezi rybníkem Světem a Opatovickým stává bývalý schwarzenberský dvůr Vrchy. Nynější jeho majitelé kácejí památné duby a jiné stromy ve skupinách a v alejích stojící jak se jim to hodí. Tímto počínáním devastují krajiny kol města Třeboně. Žádáme, by památkový ústav zasáhl zavčas do nezřízeného kácení, těchto vzácných přírodních památek a zabránil dalšímu kácení, aby alespoň něco bylo zachováno příštímu pokolení.“