Minulého roku protestovala rada města Třeboně v časopise „Krása našeho domova“ u nejvyšších úřadů veřejné správy proti vykácení vršského doubí u Třeboně. Nutno uznati
veřejný projev tento, však třeba také upozorniti na některé jeho nesprávnosti, které vznikly pravděpodobně z nesprávné informace. R. 1925 tvořeno bylo vršské doubí 53 statnými stoletými jedinci, jichž mohutné kmeny, mající v objemu prsní výšky 3-4 m, byly až na malé výjimky zdravé a zachovalé. Na konci roku 1925 počal káceti tehdejší nájemce, družstvo deputátníků a dělníků, a porazil 6 dubů; v dalším kácení o němž se ve svém „J´accuse“ městská rada vůbec nezmiňuje a uvádí, že nebylo doubí jmenovaným družstvem vůbec dotknuto, bylo mu zabráněno památkovým odborem ministerstva školství a národní osvěty. Nynější majitel začal káceti dubinu ke konci r. 1927, nikoli počátkem r. 1928 a vykácel 23 stromů. Z celé, původně dosti rozsáhlé, dubiny zbylo dnes jenom 24 mohykánů ve dvou malých skupinách. Snad mohlo z celého porostu zůstati více, kdyby byla městská rada včas na příslušných místech zakročila. S kácením bylo totiž počato v prosinci r. 1927 a nikoli počátkem následujícího roku, jak udáno v uvedeném protestu. Duby na hrázi rybníka Opatovického, náležející státní správě, z nichž některé jsou mnohem starší dubů ve jmenované dubině, poráženy nebyly, jak mylně referováno bylo v „Přírodě“ r. 1928.
V nejbližším okolí Třeboně utrpělo v poslední době stromoví i na jiných místech. Možno uvésti poražení několika starých dubů na Hrádečku, skupiny dubů na Odměnách, kde již po několik roků válejí se osekané jich kmeny, vykáceny byly staré lípy poděl silnice od Třeboně k Lomnici, statné stromy u silnice od Třeboně k Brané, padlo již několik silných olší u Zlaté stoky, ubývá starších stromů lemujících silnici budějovickou, zmenšuje se stále dubová alej na vídeňské silnici od kaple sv. Petra a Pavla k myslivně, padl mohutný dub na Žabici nedaleko Lomnice, poraženo bylo větší množství krásných, statných dubů v revíru cepském a ubývá také čím dál tím více stromů na břehu řeky Lužnice při postupující regulaci i jinde v okolí. Za války rovněž padlo mnoho stromů v okolí Třeboně. Mimo jiné nutno obzvláště jmenovati veliký porost staletých, mohutných dubů u Vranína a jeden z nejstarších dubů v okolí třeboňském, který stál u kapličky proti vranínskému dvoru. není možno uznati v každém případě za správné vysazování ovocných stromů na místě vykácených, pěkně urostlých alejí lip, dubů a jiných listnáčů, poněvadž jim každá plocha nesvědčí. Toho důkazem je zpotvořená ovocná alej na lomnické silnici, u Mláky a jinde v kraji. Třeboňskému kraji dodávají právě stromy význačného rázu a proto je nejvýš třeba, aby nynější, již značně zdecimovaný stav stromoví byl zachován. Nejstarší a nejkrásnější stromy Třeboňska, duby na hrázích rybníků a v jejich okolí, zasluhují odborného ošetření vykotlaných dutin, aby nepodléhaly tak rychle nepříznivým vlivům povětrnosti.